chapter 1

18. května 2010 v 9:01 | chillychilly |  Malá holka (HP Fanfiction)
tak jo, musela jsem si založit nový blog, tímto se všem vroucně omlouvám, ale ono to zase až takový pozdvižení snad nezpůsobí.....


PRÁSK! ozvalo se a na kraji lesa se zhmotnila špinavá postava. Chvíli se tam celá zakrvácená motala a poté omdlela. Naštěstí si jí všimla žena v dlouhém plášti a rozeběhla se k ní. Po chvíli se ozvalo další prásknutí a obě postavy zmizely.
Chantal otevřela oči a ihned je prudce zavřela. Bílá. Všude kolem, na stěnách, na podlaze, dokonce i na posteli, sterilní bílá barva. Bodala jí do očí, které už dlouhou dobu byly uvyklé temnotě.

,Takže jsem to dokázala´po velmi dlouhé době se usmála a s touto šťastnou myšlenkou usnula.
Když se probudila podruhé, seděl nad ní starý muž s opravdu velmi dlouhým vousem a měřil si jí zářivě modrýma očima skrz půlměsícové brýle. Dívka se v první chvíli vyděsila, ale jeho přítomnost na ní působila uklidňujícím dojmem a proto svoji paniku ovládla.

,,Dobrý den, slečno Heardová," promluvil tichým hlasem: ,, Jmenuji se Albus Brumbál, a jsem ředitelem školy čar a kouzel v Bradavicích."

Chantal na něj koukala a nevěděla, co má říct, takže se rozhodla mlčet. Nakonec to nebylo nic nového, poslední dobou nemluvila vůbec. Bohužel, muž naproti ní zjevně nehodlal dál mluvit.

,, Jak?" její hlas zněl nakřáple a velmi tiše, což bylo způsobeno jeho dlouhodobým nepoužíváním.
,,Nechápu," zašeptala a hned na to se rozkašlala. Měla na mysli hodně věcí, předně nechápala, co a proč se s ní dělo. Pak nechápala, proč je tu ředitel Bradavic, ona k nim do školy přece nikdy nechodila. A nakonec chtěla vědět, co se stalo s její jedinou rodinou, totiž strýčkem.

,,Byla jste tři roky nezvěstná a před týdnem vás šťastnou shodou okolností našla jedna čarodějka u Dashwoodského lesa."

,Tři roky!´pomyslela si zděšeně: , to je mi teda už 18? Přišla jsem o tři roky života!´

,,Slečno? Posloucháte mne?" přerušil její chmurné myšlenky Brumbál a pozorně ji sledoval elektricky modrýma očima.

,,Ano," hlesla,: ,, Tři roky?"

,,Jistě je to pro vás šok. Teď budete asi měsíc v rukách ošetřovatelů a až vás dají plně do pořádku budu si s vámi potřebovat promluvit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama