chapter 14

19. května 2010 v 20:46 | chillychilly |  Malá holka (HP Fanfiction)
,,Siriusi?"

,,Chan?" zažvatlal Sirius odkudsi z postele.

,,Siriusi, teda ty vypadáš."

,,Jak?"
laškovně na ní mrknul.

,,No, příšerně," rozesmála se. Opravdu tak vypadal. Byl rozcuchaný, neumytý a měl charakteristický zápach lidí, kteří stráví noc s flaškou. Navíc byl zpitý pod obraz.

,, Zlobíš se na mě?"

,,Na tebe? Nemám důvod."

,,To jsem rád," zaškytal muž na posteli.

,,Ty blázne, jak sis vůbec mohl myslet, že by mě takhle dostala tvoje neoprávněná kritika?"
Chantal si během svého ohnivého projevu přisedla na Siriusovu postel.

,,Chan?" zašeptal Black.

,,Hm?" A než se dívka nadála, Sirius ji pevně objímal.

,,Neblázni, udusíš mě," zasípala.

,,Promiň," trochu ji pustil, ale i nadále ji pevně svíral v náručí. Asi po pěti minutách těsného
objetí to Sirius neuseděl a svalil se na postel. Chantal vzal samozřejmě s sebou.

,,Siriusi, neblázni a pusť
mě." bránila se dívka.

,,Zazpívej."

,,Cože?" myslela si, že špatně slyšela.

,,Zazpívej mi." zopakoval.

,,Ne, zpívám hrozně." ohrazovala se překvapeně.

,, Prosím."

,,Vážně ne."

,,Jo!"

,,Ne!"

,,Jo!"

,,Dobře, dobře," zarazila Chantal hádku a zazpívala ukolébavku. Vcelku ji pobavilo, že Sirius opravdu usnul.


,,Tak jaké bylo usmiřování?"

,,Těsné," zašklebila se Chantal na Remuse.

,,Těsné?"

,,Asi čtvrt hodiny mě
dusil v objetí a pak mě nutil zpívat."

,,A co
jsi mu zazpívala?"

,,Ukolébavku."

,,A usnul?" začínal se usmívat vlkodlak.

,,Překvapilo mě to, ale ano, usnul." to už se smáli oba.

,,Ani jsem se tě vlastně ještě nezeptal, jak se ti líbí v Bradavicích. Pro mě to byly ty nejlepší roky života." Zeptal se tak po hodině smíchu Remus.

,,Jde to, znáš to. Jen mi chybí to, čemu jsme v Belgii říkali spanilé jízdy."

,,Spanilé jízdy, asi tuším, ale přibliž mi to."

,,Koupilo se hodně pití
a tak a v noci se zalezlo do nějaké učebny. Jedním slovem chlastačka.
Těch tady moc není." Tvářila se mírně melancholicky. Vzpomněla si na svoje kamarády z Belgické akademie. Co asi dělají?
Prolétlo jí hlavou. Všichni už samozřejmě dostudovali a ti mladší tento rok končili. Najednou si přišla strašně sama. Kamarádi jí chyběli a její dlouholetá přátelství jí nemohla vynahradit přátelství nově vzniklá v Bradavicích s mladšími studenty než byla ona sama. Bohužel, nesměla se s nikým z její bývalé školy spojit.

,,To za nás to bylo jiné." Zavzpomínal si Lupin a oči mu zastřel oblak vzpomínek.

,,Jsou tady párty, to jo, ale nic tvrdšího než máslový ležák se tam nepije. A Harry je taky fajn, ale ten svůj boj bere hrozně vážně.Občas mi přijde, že se vůbec nebaví a že smyslem jeho
života je zabít Voldemorta. Jenže co bude dělat pak? Bude mít jeho život vůbec smysl, on si to snad ani sám nedokáže představit. Navíc je trak mladý a už vede takové řeči, jako kdyby byl kdovíjaký kmet. Občas mi přijde, že jediný, kdo se z jejich party občas baví je Ron. "

,,Já tě chápu, Harry se občas chová až moc vážně."

,,Občas, když vede ty své plamenné protivoldemortovské řeči, no, mám chuť se smát."

,,Hodně si toho prožil." snažil se ho ospravedlnit Remus.

,,To já taky. Ale i tak si myslím, že není na škodu si občas udělat nějakou tu spanilou jízdu. Zajímalo by mě, jestli je to ve všech kolejích stejné."

,,Nevím, za nás v počtu různých akcí vedl Nebelvír."

,,Jenže vy jste měli Siriuse."

,,Pravda."

,,Kdo tu bere mé jméno nadarmo?"

,,Ty jsi říkal něco o opilcích či zkamenělinách?" Obrátila se Chantal na Remuse.

,,Ne."

,,Pak tedy nikdo," odpověděla mračícímu se Siriusovi.

,,Slečna je vtipná," procedil kousavě Black.

,,Jo, myslím, že jsem," usmála se na něj, ,,ale pán nám, jak vidím, vstával levou nohou."

,,Pán nemá náladu na dětinské tlachání malé holčičky."

,,To staříci nemají
nikdy, tak si to tady užijte, jdu se bavit s Harrym o Voldíkovi," zamrkala na Remuse a odešla.

,,Na to, že jste se před chvílí udobřili jsi to zase hezky pohnojil, kamaráde."

,,Hm," odpověděl. Sirius Black dnes opravdu nebyl ve své kůži.

,,Copak? kocovinka?" zašklebil se vlkodlak.

,,Ne, za to může ona, strašně
mě štve."

,,Vážně?"

,,Hele Remusi, vede tenhle rozhovor někam? Navíc ten tvůj pohled Já-všechno-ví-všechno-znám se mi nelíbí."

,,Řekl bych, že vede k tomu, aby jsi mi řekl, co máš na svém blackovském srdci."

,,Šelest, kamaráde, šelest." mávnul rukou.

,,Svěř se starému kamarádovi ze školy."

,,Vypadám snad na to, že mi něco leží na srdci a že bych to někomu chtěl neodkladně říct?" otázal se Sirius nerudně.

,, Popravdě, ano. Podívej, Siriusi, od té doby co je tu Chantal se chováš úplně
jinak. Pečuješ o sebe víc než v minulých dvou letech. Čím dál víc mi připomínáš toho Siriuse Blacka, kterého znám ze školy a který trávil v koupelně víc času než kdejaká průměrná holka."

,,A k jakému závěru jsi touto úvahou došel?" zavrčel na něj Sirius.

,,Nic konkrétního, ale musíš uznat, že ta holka s tebou cvičí slušně."

,,Už aby odjeli do Bradavic."

,,To byla ta největší lež jakou jsi kdy řekl a to už jsem jich od tebe pár slyšel."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama