Chapter 18

22. května 2010 v 15:22 | chillychilly |  Malá holka (HP Fanfiction)
Tak jo, dneska dopíšu zbytek silvestra, sice to mělo být už ve čtvrtek, ale nějak na to nebyl čas, takže jestli tohle vůbec někdo čte, tak se mu omlouvám
Jinak nemám ráda tyhle scény, nepíše se mi to dobře, ale nebylo vyhnutí:D

--------------------------------------------------------------------------------

,,Siriusi." zašeptala Chantal, úplně jí to vyvedlo z míry. Oslovený však nevypadal, že by toho chtěl nechat. Pomalu si drobnou dívku otočil čelem k sobě. Při pohledu do jeho temně modrých očí jí úplně došla řeč. Sirius se chvíli ztrácel v jejích čokoládových očkách a pak jí něžně políbil. Na chvíli se odtáhnul, aby měla možnost ho odstrčit. Když to neudělala zaútočil na její rty o trochu prudčeji. Překvapená Chantal po chvíli začala spolupracovat více než ochotně. Aniž by přerušil polibek, posadil jí na stůl. Přece jenom byla malinká a vysokého Siriuse už začínalo trochu bolet za krkem. Nyní, když byla výš, mohl se k ní více přitisknout. Jednou rukou jí hladil po zádech a druhou jí přejížděl po stehnu, za chvíli se ruka ze stehna začala sunout výš a výš. Chantal věděla, že by to měla zarazit, dokud je to možné. Odtrhla se od Siriuse a sklopila oči.

,,Asi bych tam měla odnést ty láhve," zašeptala a stále se dívala na své ruce. Sirius jí jedním prstem zvedl bradu a donutil jí, aby se na něj podívala. Potom jí jemně a krátce políbil.

,,Asi by si měla," odpověděl a opustil místnost. 

Ještě trochu omámená Chantal posbírala ze stolu láhve a nesla je do salonku. První co uviděla po vstupu do dveří byla temná modř Siriusových očí. Rychle se od nich odtrhla a přespříliš vesele zahlaholila : ,,Dýňová šťáva."

,,Že ti to ale trvalo," usmála se na ní od tance rudá Hermiona.

,,Trochu mě zdržel Krátura."

,,No jasně, Krátura," zašeptala hnědovláska, když procházela kolem ní.

Za pět minut Artur se značnými obtížemi otevřel šampaňské a začal ho rozlévat nejen do skleniček. Všichni se bavili jeho opileckou nemotorností až Fred vrazil do stolu a všechno vylil, takže se s procesem nalévání a vylévání muselo začít znovu.

,,Deset, devět, osm, sedm...." odpočítávali se sklenkami v rukách, ,, tři, dva, JEDNA!!!!!" Zakřičeli, vyprázdnili sklenky, a za zpěvu Auld lang syne se začali objímat.
Jako první si Chantal přitáhl Fred, popřál jí hezký nový rok a políbil jí. Artur se na ní pověsil hned po synovi a něco jí opilecky žvatlal do ucha. Všichni až na ní a Blacka byli krásně připití.
Siriusovi se do náručí dostala jako poslední. Dlouze ji objal a zabořil obličej do jejích vlasů, něco jí šeptal, ale dívka mu přes povykování dvojčat Weasleyových nerozuměla. Pomalu se od sebe odloučili. Nikdo jim nevěnoval pozornost, akorát Hermiona se na svoji kamarádku vševědoucně usmála.Po zbytek večera si jí Sirius držel ve své bezprostřední blízkosti a Chantal to ani v nejmenším nevadilo. Hodinu po půlnoci seděla opilá Hermiona s
ještě více opilým Ronem na křesle a něco si špitali. Harry s Ginny se někam vytratili a Fred s Georgem odešli spát, jelikož uznali, že to opravdu trochu přehnali.
Chantal se Siriusem seděli na křesle a bavili se pohledem na tančící manžele Weasleyovi. Artur
Molly něco zašeptal, ta se mírně začervenala a pak spolu odešli. Hermiona se uvelebila Ronovi v náručí a spokojeně usnula.

,,Tak to vypadá, že jsme zbyli jen my dva," zašeptala Chantal, aby nevzbudila spokojeně oddychující pár.

,,A nevytratíme se taky?" zeptal se Sirius. Chantal se na něj otočila, čehož Sirius náležitě využil k tomu, aby jí políbil. Ještě chvíli jí "přesvědčoval" a pak drobná tmavovláska svolila. Pod schodama jí vzal do náruče a odnesl k sobě do pokoje, kde jí opatrně hodil na postel. Nést lehoučkou dívku mu nedělalo žádné potíže i když ke konci cesty se trochu zapotil. Chantal se na posteli posadila, ale za chvíli jí k matraci přišpendlila váha Siriusova těla. Black jí začal zasypávat polibky a pomaličku stahovat tričko. Za chvilku se přesunul o trochu níž a začal jí líbat na břicho a hrudník. Na okamžik se vrátil nahoru a vášnivě drobnou dívku políbil. Mezitím jí hladil všudemožně po těle. Dívka si to užívala, ale sama zatím nebyla ničeho schopná. Začali se jí znovu na mysl vynořovat její prozatímní sexuální zkušenosti, které obsahovaly postavy v černých pláštích, ponížení a bolest. Když jí Sirius chtěl sundat podprsenku, dívka se roztřásla.

,,Já....nemůžu...nemůžu, promiň," zašeptala roztřeseně a z očí jí stékaly slzy.


,,Chantal," vyslovil něžně její jméno. 

,,Já...promiň, to prostě....ty tři roky," mluvila zmateně, ale Sirius pochopil.

,,Promiň, promiň," šeptala potichu a neodvažovala se na něj kouknout.

,,Ne, neomlouvej se." Pomalu si jí k sobě přivinul a když se přestala třást, oblékl jí tričko.

,,Tak já asi půjdu," svěsila hlavu a zvedla se. Sirius si jí, ale stáhl zpátky.

,,Nechoď," zašeptal jí do ucha až jí úplně zamrazilo, ,,prosím," dodal.

Chantal se odejít nechtělo a tak Siriusovu
prosbu splnila. Tiskli se k sobě a vychutnávali si blízkost toho druhého než usnuli.

Ráno se jako první vzbudila Chantal. Nemohla odolat nutkání si Siriuse Blacka pořádně prohlédnout. Delší tmavé vlasy mu s nedbalou elegancí spadali do pohledného obličeje, který momentálně zářil spokojeností. Muž se ze spánku usmíval a objímal drobnou dívku kolem pasu. Byl krásný. Ačkoli strávil třináct let v tom nejhorším vězení a to se na jeho vzhledu nesmazatelně podepsalo, vypadal úchvatně. Dívka si nedokázala představit, jak moc hezký musel být ještě před tím. Chantal se opatrně vyprostila z jeho sevření a potichoučku odešla. Hermiona v jejich pokoji nebyla, ale jí to ani v nejmenším nevadilo.
Asi za hodinu jí vzbudil příchod její spolubydlící.

,,Je mi špatně," Hermiona se opatrně posadila na postel .

,,To se stává," zašklebila se na ní Chantal.

,,Nečekala jsem, že tady budeš," začala opatrně Hermiona.

,,A kde bych měla být?"

,,Přede mou to nemusíš tajit, viděla jsem vás."

,,Po pravdě, přišla jsem asi před hodinou."

,,Aha, no a.....?"

,,Ne," odpověděla na její nevyřčenou otázku Chantal.

,,Tak to bych od Siriuse nečekala."

,,Taky mě to překvapilo." Chvíli se na sebe rozpačitě koukaly a pak se rozesmály.

,,A co ty?"   

,,Nic, jenom jsem si povídali. Umí být docela milý," zasnila Hermiona a probral ji až Chantalin pobavený smích.


,,Stejně asi neusneme, nepůjdeme připravit snídani? Molly by nám určitě byla vděčná, vzhledem k tomu, jak včera vypadala."

,,Tak to spíš kafe, ne?"

Za chvíli se vznešené sídlo Blacků zaplnil lahodnou vůní kávy. Jako první se probudil Sirius. Jakmile se objevil ve dveřích, Hermiona s úsměvem podotkla, že půjde do salonku probudit jednu šípkovou Růženku a nechala je o samotě. Sirius jí za to byl vděčný.

,,Tak jak se slečna vyspinkala?" zeptal se Chantal a objal jí.

,,Ale jo, šlo to, jen mě někdo neustále obíral o peřinu." usmála se na něj.

,,A pročpak jsem si nějakou nepřičarovali?"

,,Protože jsme neměli hůlku."

Hermiona si se svým návratem dávala na čas, což ale ani jednomu z nich nevadilo.

,,Nechci rušit," ozval se Hermionin pobavený hlas a oni se od sebe neochotně vzdálili.
 ,,Ale za chvíli přijdou ostatní." 

Za chvilku byla kuchyň plná zívajících lidí, kteří nadávali na příšernou bolest hlavy. Až na Chantal a Siriuse se nikdo neodvážil snídat. Molly rozhodla, že do Bradavic odjedou už dnes odpoledne. Nikdo z toho nevypadal vůbec nadšeně, představa té dlouhé cesty z Londýna do školy jim působila něco, co velmi připomínalo mořskou nemoc.
Po snídani, se Chantal se Siriusem zavřeli do jejího pokoje a loučili se. Nakonec jí Black podal zrcátko.

,,Tohle je dvousměrné zrcátko. S Harryho otcem jsme ho používali během školních trestů. Kdyby jsi náhodou měla chuť mi něco sdělit, stačí vyslovit moje jméno. Já budu mít to druhé neustále u sebe."

,,Neměl by jsi ho radši dát Harrymu?"

,,Mám sice Harryho rád, ale řečí o Voldíkovi si užiju dost tady, nemusím je poslouchat ještě z dalšího zdroje."

 Tím Chantal rozesmál a ona jeho dar přijala.Po obědě nastal všeobecný shon a ruch. V domě panoval neuvěřitelný kravál, který probudil k životu obraz Siriusovi matky. Vypadalo to, že jediní dva lidé, kteří se do Bradavic ani trochu netěší jsou Chantal a Harry.
Harry totiž dostal od Brumbála milý opožděný vánoční dárek v podobě hodin nitrozpytu se Snapem. Nutno podotknout, že ani Snape z toho moc velkou radost neměl, když se všichni rozloučili se Siriusem a Weasleyovými, vydali se za Tonksovou, která po chvíli mávla hůlkou a před nimi se zjevil Záchranný autobus. Ginny, dvojčata a Remus odešli na jeden konec a zbývající čtyři studenti společně s Tonksovou na druhý. Ron vypadal docela spokojeně, ovšem pouze do té doby, než se autobus rozjel. Pak prohlašoval, že do toho krámu už nikdy nevleze. Remus s Tonksovou je doprovodili až ke hradu a tam se rozloučili.

--------------------------------------------------------------------------------


Tak jo, Sirius byl, pravda trochu přeslazený, ale jsem na konci silvestra a můžeme se vrátit do Bradavic ( going back to Hogwarts =D snad to někdo pochopí a zasměje se)

   
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama