Zrůda, nic víc

24. května 2010 v 21:36 | chillychilly |  Pokřivená poezie
Jsem jen Zrůda.
Nic víc.
Proč se to stalo?
Proč mně?
Copak nemám žádné svědomí?
Proč jsem taková?
Zabila jsem ho!
Jako spoustu jiných.
Ale on nebyl jeden z mnoha.
Nesnáším ho!
Nesnáším sebe!
Nesnáším ty, co ze mě udělali tohle!
Zrůdu!
Jsem jen Zrůda, nic víc.
Jsem jen Zrůda, co si nezaslouží žít.
Vrah!
Zabila jsem!
Jako mnohokrát!
Dnes to bylo poprvé!
Jaké to je umírat?
On to ví!
Jsem Zrůda, to já ho zabila!
Zabila, zabila, zabila! 
Pořád dokola, ZBLÁZNÍM SE!
Nezasloužím si žít!
Nezasloužím si umřít!
Zítra zabiju znovu.
Chci zapomenout.
Sladké zapomění, opojná nevědomosti.
Nezasloužím si tě!!!
Jsem jen Zrůda, nic víc!  
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 20. května 2011 v 16:43 | Reagovat

Jedna z poezie, kde vím, kde je mé místo. Vidím v tom přesně sebe...jakto, že jsem u tebe nenašla poezii, v níž bych se neviděla? Jsme stejné? Asi ano. Je to úžasné. Měla bych taky něco takového napsat. Obávám se ale, že líp to nezvládnu. Prosím, zpřátel a já si tyto básně budu číst každý den a nikdy se mi neomrzí.

2 chillychilly chillychilly | Web | 20. května 2011 v 16:49 | Reagovat

[1]: Huhů, první komentář u mé snad první ff básničky, gratuluji, nic jsi sice nevyhrála, ale jsem ti neskonale vděčná :D
Houby, tohle zvládne každý, chce to jen nechat prsty psát a nepřemýšlet o tom...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama