Kapitola 3

20. června 2010 v 14:02 | chillychilly |  Čistá krev (HP FF)
Tak jo, po dlouhé době jsem se konečně dokopala k tomu sem něco přidat... Jinak o prázdinách to bude takové všelijaké, mám je dost naplněné. Kapitola je to krátká a poměrně bez děje.



Zdály se jí neuvěřitelné kraviny. Severus Snape, jejich vysoký, mastný spolužák ze Zmijozelu na ni házel bomby hnojůvky a pak se proměnil v Křiklana, který se ji snažil sníst, schovala se před ním v Hagridově srubu, kde ji našli rodiče a nutili jí, aby si oblékla svatební šaty. Alice se bránila a máchala rukama všude kolem sebe, při čemž křičela.

,,Alice! nech toho!" slyšela z dálky Isabelin hlas.

,,Co se děje!" vyskočila z postele a spadla na zem.

,,Málem jsi mě zabila, a to jsem se tě pouze pokoušela vzbudit."

,,Promiň, zdálo se mi o té svatbě."

,,Už zase?" byly v Bradavicích sotva týden, a jí se o té velké události zdálo každou noc.

,,Jsem ve stresu."

,,Jo, tak to budeš ještě víc až zjistíš, kolik je."

,,Kolik?"

,,Za pět minut devět."

,,Cože!!!" zařvala dívka a vběhla do koupelny.

,,To nemá cenu, prostě tě tvůj budoucí manžílek uvidí bez fasády, nedá se nic dělat."

,,Isabello!" objevila se ve dveřích koupelny rozzuřená Alice a v ruce svírala kartáček na zuby.

,,No tak promiň, jen jsem ti chtěla říct, že by ses měla oblíct a klusat na lektvary."

,,Pravda," odhodila kartáček na postel a vrhla se na hromádku oblečení.

,,Stejně nechápu, jak ti prošlo tak málo předmětů," podivila se, zatímco na sebe navlékala oblečení.

,,To se musí umět, a navíc neplánuju tak složitou kariéru jako ty."

,,Ale v kouzelnickém právu mi budou lektvary k ničemu a stejně na ně chodím."

,,Jestli sebou nehodíš, tak na ně chodit nebudeš."

,,Křiklan mě má rád, odpustí mi to." 
Bohužel ten den byl jejich profesor na lektvary ve velmi nepříjemné náladě a tak jí hned po pozdím příchodu udělil trest.

,,Co mu je? Dostal málo ananasových lupínků?" zamumlala směrem k Lupinovi, vedle kterého bylo poslední volné místo.

,,Těžko  říct, ale už stačil Mary MacDonaldovou dohnat k slzám."

,,Tak to je rekord, dohnat někoho k slzám během tří minut, to se snad ani Minnie nepovedlo nikdy u žádných prváků a že někteří mrzimorští měli namále," Remus se pousmál koutkem úst, zrovna se na ně znovu zaměřila Křiklanova pozornost.

,,Slečno Thornová, chcete další trest."

,,Ani ne, děkuji." odpověděla mírně drze, ale muž ne nepodobný mroži ji už neposlouchal.

,,To je dneska den." vybuchla podrážděně Alice po půl hodině lektvarů. Nic se jí nedařilo a Remus ji spíš znervozňoval.

,,Nepřidávej to tam." rychle dívku chytil za ruku.

,,Díky." usmála se na něj vděčně. Asi po sté, dneska ji celou hodinu hlídal.

,,Dělám to hlavě kvůli sobě, nerad bych měl tuhle břečku úplně všude." usmál se na ní a Alice zrudla. Ona zrudla, to snad není možné, nadávala si v duchu. To bude dobrý, zhluboka se nadechni, tak a je to.

Lektvary nedopadly moc slavně, takže se obávala přinejmenším M a to jen díky Remusovi, jinak by to bylo naprosté T. I když, zase byla tak špatná kvůli  němu. Celý den byla nějak mimo sebe, nikdo ji nedokázal přimět k normálnímu hovoru.

,,Alice."

,,Hmmm."

,,Máš tady sovu."

,,Cože?"

,,Sovu? Jakou sovu?" vzpamatovala se.

,,No přece tvojí," zakoulela očima Isabella.

,,Aha." Alicina mysl se pořád toulala kdesi mimo její tělo a tak se nedokázala pořádně zorientovat. Nakonec jí ale došel smysl Bellina sdělení a odvázala jejich rodinnému puštíkovi vzkaz z nožičky.

Alice Elizabeth Thornová,

Já a tvůj otec Ti chceme sdělit šťastnou novinu. V den Tvých osmnáctých narozenin, to jest 30. září jsi pozvána na večírek k jednomu velmi váženému kouzelníkovi, který by se s tebou rád seznámil. S Brumbálem jsme již vše vyřešili a tak jsi uvolněna z vyučování. 29. září se letaxem dopravíš domů a připravíme tě. Doufám, že nám tam neuděláš ostudu, radši si ještě projdi protokol, je to velmi důležité setkání, pro celou naší rodinu.
                                                        Tvá matka

Dívka si to musela přečíst ještě jednou. Kam je to pozvaná? Ke komu? A proč je to tak důležité, aby si prošla protokol. to musí být někdo opravdu vážený, vždyť ani před různými dýchánky se smetánkou kouzelnických rodů si nemusí opakovat něco, čemu ji rodiče velmi dobře naučili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Scratilove Scratilove | 14. srpna 2013 v 16:49 | Reagovat

Je to moc hezká povídka.
Čekám jak se to bude dál vyvíjet :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama