Zoubky

8. června 2010 v 17:41 | chillychilly |  Povídka (HP fanfiction)
Tak jo, další kapitolka, už jsem s tím zase pohnula o kus dál... Tak uvidíme, slibuju, příští bude veselejší. Omlouvám se za chyby, nečetla jsem to o sobě.



Ráno  jí vzbudilo zaskřípění portrétu a něčí kroky napříč místností. Ditta v duchu velmi sprostě zaklela a koukla se, kdo že jí to ruší.

,,Remusi?" mladík sebou cukl, jak se polekal.

,,Ditto, co tady děláš?"

,,Spala jsem, moje postel se moc nesnesla  se svíčkou. Co se ti stalo?" Koukala na jeho čerstvé škrábance a pohmožděniny.

,,V Prasinkách mě napadl nějaký pes," vyhrknul rychle a v duchu si nadával do idiotů, co je tohle za hloupou výmluvu.

,,A způsobil ti tohle?" zeptala se Ditta skepticky.

,,Jo. Promiň jsem unavenej, jdu spát."

,,Jasně, tak dobrou noc." na poslední slovo dala značný ironický důraz.

 V pokoji Remus padl na postel a pěstí praštil do sloupku. .

,,Do háje," mnul si naraženou ruku.

,,Moony?"

,,Kdo jinej?"

,,Proč demoluješ postel? Skončíš jako Ditta." Sirius se vyhrabal z teplých peřin a zabalený v županu přisedl ke kamarádovi.

,,Potkala mě naše nová spolužačka."

,,Jo, spí dole."

,,No a mě nenapadlo nic inteligentnějšího než jí na tohle," ukázal na svůj zhmožděný obličej, ,, říct, že mě napadl pes."

,,Aha. A nechceš jí říct pravdu?"

,,Ne."

,,Třeba by to pochopila. No tak, Moony, nemůžeš za to."

,,Jsem bestie, to jí mám říct?"  

,,Ty pitomče, to ti mám snad po tisící opakovat, že nejsi žádná bestie, netvor ani nic jiného?"

,,Vy to chápete, ale ona nemusí."

,,Jak myslíš. Jinak za měsíc je ten ples, už jsi někoho pozval?" změnil téma Black.

,,Ne, ještě ne."

,,Tak sebou hoď, nebo budou všechny zamluvený."

,,A co ty?"

,,Ještě si to rozmýšlím."

,,A máš představu, koho pozveš?"

,,Ani ne, uvažoval jsem o Dittě, ale to je kamarádka, s tou by nic nebylo, možná Vanessu Abbotovou."

,,Cože? Vanessu? Ale ta vůbec není tvůj typ."

,,Jak to myslíš? Je to kočka."

,,To sice je, ale taky je chytrá. Chodí do Havraspáru a je to prefektka."

,,Tím chceš říct co?"

,,Nic, jen že ty si většinou vybíráš holky, co mají hezkou tvářičku a v hlavě nastláno."

,,Jen proto, že už vypadáš strašně ti teď jednu nevrazím."

,,Oh, jak šlechetné."

,,O kom uvažuješ ty?"

,,Po pravdě, napadla mě Ditta a nebo Anne. Nemám to tak snadné jako ty."

,,Slyšel jsem, že Anne jde s Fabiánem Prewettem."

,,To je trochu čára přes rozpočet. a Dittu už někdo pozval?"

,,Nevím, ale ona tady ještě tolik lidí nezná, takže si myslím, že ne."

,,Tak zkusím pozvat jí." povzdechl si bezradně Remus. Tohle mu nikdy nešlo.

,,To zvládneš."

,,Jo, no, jsem hrozně utahanej, takže půjdu spát." zazíval Remus.

,,Dobrou," Sirius se zvednul a znovu ulehnul do své, nyní už chladné, postele.


,,Ditto, vstávej," třásla s dívkou Lilly.

,,Tady se nedá spát." vyjela na ní popuzeně plavovláska.
,,Pořád se tady někdo courá, pak se člověku podaří usnout a vzápětí ho vzbudí další." 

,,Postel je už v pořádku." oznámila zaraženě Lilly.

,,Díky Bohu za to. To je ta nejlepší zpráva v mém životě, Lilly, já tě miluju."  na důkaz svých slov jí objala.

,,To mě těší, ale potřebuji dýchat."

,,Promiň."

,,Nic se neděje. Takže ptát se, jakou jsi měla noc, je asi zbytečné, že?"

,,Hroznou. Usnu. Přijde Potter s Blackem, Black se mě pokusí umačkat k smrti. Usnu. Courají se tady nějaký páry. Znovu zaberu. Přijde Remus a pak ty. Jinak, Remus vypadá strašně, tvrdil mi, že na něj zaútočil pes, ale to by musel být hodně velký pes."

,,Nojo, včera byl úplněk." zamumlala si Lilly.

,,Úplněk, co to s tím..." Ditta se zarazila a rukou si přikryla ústa.
,,On je?" začala.

,,Vlkodlak."

Cože? ale ti jsou strašně nebezpeční. To tady může studovat?" ptala se vyděšeně.

,,Brumbál mu udělil výjimku. Za úplňku je někde v bezpečí od ostatních, bohužel ne před sebou."

Ditta ale pořád nepobírala, že její mírumilovný kamarád se jednou za měsíc mění v krvelačnou bestii.

,,Prosím, hlavně ho kvůli tomu neodsuzuj."

,,Já...on je vlkodlak. Musím se na to vyspat." s tím odešla do ložnice. Lilly si sedla na křeslo a byla sama na sebe naštvaná, že Remusovo tajemství prozradily.

,,Ahoj Lilly."

,,Dobré ráno, Pottere."

,,Lilly?"

,,Hm?"

,,Posloucháš mě?" James byl viditelně nervozní, takhle ho Lilly ještě nikdy neviděla.

,,Jamesi, já řekla Ditte o Remusovi."

,,Ty víš o jeho chlupatém problému?"

,,Už od prváku, nejsem blbá."

,,A Dittě to vadí," pronesl zklamaně.

,,Ne, jen neví, co si o tom myslet. Byl to pro ni šok."

,,To docela chápu."

,,Jsem tak strašně hloupá, proč jen jsem jí to řekla."

,,Stejně by na to přišla." konejšil jí.

,,Asi jo."

,,Lilly," dívka na něj upřela smaragdový pohled, : ,, půjdeš se mnou na ples?"  dostal ze sebe po chvíli.

,,Cože?" Lilly byla myšlenkami pořád někde jinde. 

,,Na ples?" konečně tato informace dorazila do určitých mozkových center.
,,Jo půjdu," odpověděla naprosto klidně.

,,Vážně?" nevěřil vlastním uším James.

,,Půjdu s tebou na ples," zopakovala jasně a zřetelně.

,,Už bylo na čase." ozvalo se od schodů do dívčích ložnic.

,,Cam, není slušné poslouchat cizí rozhovory."

,,Tak nemáš tolik řvát. Jinak dobrý ránko."

,,Dobrý," oslnivě se usmál James.

,,Mám hlad jako vlk, jdete na snídani?" vyskočila Lilly z křesla.


,,Cam? Ty si dáváš česnekovou pomazánku?"

,,Miluju jí."

,,Je to trochu neohleduplné vůči tvému okolí, navíc takhle po ránu."

,,Nebudu na tebe mluvit, spokojená?"

,,Jo."

,,Fajn."


,,Ditto, tváříš se, jako by si viděla ducha." usmála se Anne.

,,Vážně? Nebo spíš vlkodlaka?"

,,Ty už to víš?"

,,Co přesně?"

,,Ale nic."

,,Jestli myslíš, to, že Remusovi občas naroste srst, tak ano, vím."

,,Víš, mohlo se to stát komukoliv. Jeho rodiče odmítli spolupracovat s temnou stranou, tak Remuse cíleně pokousal vlkodlak. Alespoň to přežil. O úplňku to není nic moc, ale žije. Já jsem měla staršího bratříčka, nepamatuju si ho, byla jsem moc malá. A ten vlkodlak se nechal unést."

,,To je mi líto."

,,Nemusí, jen se ti tady snažím říct, že on za to nemůže. Neprosil se o to a nevyžívá se v tom. Nesnáší se za to. Víš je to teď těžká doba, takovéhle případy se množí, jak temná strana narůstá na síle a hledá nové spojence. Všichni kdo odmítli se bojí, aby jejich domov nenavštívil Fenrir Šedohřbet."

,,Jen se s tím musím nějak srovnat."

,,To chápu, ale nedávej před ním najevo, že to víš."

,,To je jasný."

,,Super,  já jdu na snídani, pujdeš taky?"

,,Ne, ještě si chci trochu pospat."


,,Ahoj Remusi."

,,Ránko, Anne."

,,Měl bys na sebe  dávat větší pozor."

,,Moc to nejde, ale lepší, než kdybych to dělal jiným."

,,Remusi, no tak, všichni tě máme rádi ačkoli ti občas narostou zoubky."

,,Díky Anne."

,,Nemáš vůbec zač."

,,S kým jdeš na ples?"

,,S Fabiánem Prewettem z Havraspáru."

,,Achjo, chtěl jsem tě pozvat."

,,To je mi líto. Zeptal se mě hned ten den, co to oznámili. Bála jsem se, že se mnou nikdo nebude chtít letos jít a pak přišel Fabián."

,,Poslední dobou se na tebe pořád ptal, tak je to jasný." Remus se už usmíval.

,,A koho pozveš ty?" vyzvídala dívka.

,,Po pravdě, přemýšlel jsem pouze o tobě a Dittě."

,,Tak pozvi Dittu, ta ještě s nikým nejde. Zatím jí tady moc lidí nezná."

,,Pozvu jí, teda jestli se k tomu odhodlám."

,,Ahoj, Reme, Anne, víte co? Lilly se mnou půjde na ples. No není to..?"

,,Neočekávané?"

,,Divné?"

,,Závratné."

,,Převratné?"

,,Vy jste vážně kamarádi. Co na srdci, to na jazyku."

,,Ale ne, my ti to z celého srdce přejeme."  




    
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama