Hřích?

12. července 2010 v 12:27 | chillychilly |  jednorázovky
Takže, včera jsem něco napsala a dneska to poruším. Prostě jen mě tak něco napadlo, uznávám, mělo to zůstat jen u nápadu a později toho nejspíš budu litovat, ale je to tak.


Ne, že bych tuhle kapelu poslouchala, ale ten klip se mi esteticky ohromě líbil. Je to tak kýčovité až je to umění.



Časem litujeme všech hříchů, které jsme kdy spáchali, ale i těch které jsme propásli. A má láska je hřích, co jiného o ní říct. Je krásná a je opojná, ale je hřích. Po prvé v životě někoho miluji, po prvé v životě bych tohle někomu dokázala říct a je to špatné. Proč to nemůže být jednodušší, proč se to stalo právě takhle. Nechápu to. Ráda bych to pochopila, ale nejde to, prostě ne.  

Myšlenky, v hlavě mám cizí myšlenky a jsou plné bolesti, lituji jí. Neměla bych jí poslouchat, neměla bych svého daru zneužívat, stejně jí nedokážu pomoci, ale nemůžu přestat naslouchat... 

Co budu dělat? Nic, jako obvykle, prostě to na sobě nedám znát. Jako obvykle. Zase se budu chovat tak, aby na mě lidi nepoznali žádné hlubší city nebo pocity. Už jsem si na to zvykla, já snad ani neumím nic takového projevit... Ale proč to tak bolí? Je to strašné, trhá mě to na kousky a ty kousky pak vrací zpátky jen proto, aby mě ta bolest mohla trhat znovu a znovu

 Chudák. S mým darem souvisí i to, že můžu cítit to, co osoba v danou chvíli cítí. Na chvíli jsem její bolets také zakusila. Nechtěla bych. Proč jen jí neumím pomoci,

´Nic není v tomto světě věčné, ani bolest.´ (Charlie Chaplin)

Halo? Co to je? já jsme blázen, že slyším cizí hlasy ve své hlavě.

Slyšela jsi mě?

Cože? Tak už jsem se definitivně zbláznila.

Ne, to ne, chtěla bych ti pomoci.

Pomoci? Mě? To je těžké, láska není bolavý zub, nelze jí ze srdce jen tak vytrhnout.

Máš pravdu, nevím, jak ti pomoci, jen bych strašně chtěla. Zkusila jsme tvojí bolest. Je velká a mučivá.

Velká, mučivá, pomalá a věčná?

Časem se ztratí.

To si nemyslím. Trvá to už pěkných pár let a v určitých obdobích je to horší.

Pár let. Nic není věčné, nevídej se s ním, ze začátku to bude těžké, ale pak se ti to podaří a zapomeneš.

To nejde. Vidím se s ním jednou za půl roku a stejně to pořád trvá. Teď jsem se s ním viděla po roce a je to ještě horší. Už nevím, co mám dělat. Chybí mi i tu strašně dlouho dobu, co ho nevidím na něj myslím.

Musí to jít, vždycky to jde.

Mě už není pomoci. Našla jsme svoji spřízněnou duši, můžu konečně někoho milovat a proto bych měla být šťastná. Znám ten pocit, ale šťastná být nemůžu, protože nikdy nebudu stát v životě vedle něj.

tak mu to řekni, všechno mu pověz. Jestli je to vážně tvoje spřízněná duše, tak se ti nevysměje, ale pochopí to.

Nemůžu mu to říct, více méně jsme si něco takového naznačili, ale já mu to nechci ztěžovat. Vypadá s tou slečnou tak šťastně. Třeba se mýlím, třeba není moje spřízněná duše, pak ale jestli bych tohle měla prožívat ještě o trochu horší, to už by se nedalo. Nikdy jsme nepoznala tak velikou bolest a snad ani nikdy už nechci. To radši nikdy nemilovat. To být radši bez srdce, bez naděje a bez víry. Radši život bez lásky a umění milovat než tohle.

Neumím ti pomoct, tak moc bych chtěla, ale neumím to. Tobě může pomoci buˇjenom on a nebo ty sama, nikdo jiný ti nedokáže ulevit.

Ale ano, dokáže, jenže já nejsem zbabělec. Prostřednictvím smrti se své bolesti zbavují pouze slaboši a to já nejsem. Chci žít a chci prožít žvot, jen jsem si našla špatného partnera na cestu životem. Ale snad se mi podaří to nejak změnit.

Žádná láska ani přátelství nemůže zkřížit stezku tvého osudu, aniž by v něm nazanechal trvalou stopu.  

V tom případě si svůj kříž tiše ponesu a ačkoli mě to bude tížit nechci si stěžovat. Je to krásné a strašné dohromady. Vždyť milovat někoho znamená být jediným, kdo hledá zázrak, jenž je pro ostatní neviditelný.

Jsi silná osobnost. Přeju ti hodně štěstí, snad ti to vyjde, navíc, ještě se ti může stát spousta krásných věcí, jsi ještě mladá. Ještě spousta lidí zkříží stezku tvého osudu, ještě mnoho pocitů a citů vnikne do tvého života. Užívej si toho plnými doušky aby jsi, až budeš umírat, mohla říct, že jsi nežila nadarmo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama