Po ránu

30. července 2010 v 13:10 | chillychilly |  Le Conte de Fée
Další kousek Pohádky, v příští kapitole už by se mělo něco začít dít, zatím si jen připravuji půdu pro nějaký děj.



,,Do jakého ročníku bude zařazená ta nová holka?" tohle zajímalo úplně všechny a po škole už se rozjela spousta klepů.

,,Prý do posledního."

,,Ne ne, já jsem slyšel, že do doplňkového studia."

,,Co tě bere, do 8. ročníku, podle věku."

,,Malachit, slyšela jsi to? Ta nová prý bude chodit s námi," přivítal ji Karneol.

,,Taky ti přeji dobré ráno." zazívala oslovená a svalila se na židli.

,,Kde jsi byla tak dlouho?"

,,Kde by v posteli."

,,Neznáš to přísloví: Ranní ptáče dál doskáče." reagoval s úsměvem Karneol.

,,Vlez mi na záda." zavrčela Malachit.

,,Tvé přání je mi rozkazem."

,,Nech toho, nebo tě prokleju." odpověděla s nebezpečným výrazem černovláska.

,, Tvoje po ránu špatná nálada mi chyběla, jinak dobré ráno." dostavila se úsměvem zářící Jantar.

,,To vstávání mě jednou zabije," zavrčela si pro sebe tmavovláska a jen nechápavě se koukala na zářící kamarády. Nedokázala pochopit, jak můžou mít po ránu tak dobrou náladu.


,,Dobré ráno, sestřenko, chystáš se nám dnes vytřít zrak svými schopnostmi."

,,Ale, bratránku,  vždyť mě znáš, skromná a tichá jako vždy."

,,Jsi ochotná pokračovat v našem včerejším rozhovoru?"

,,Přece se nebudeme přehrabovat v minulosti. Co bylo, bylo." ukončila jejich krátký rozhovor Javor. Po velmi tiché snídani se společně vydali na první hodinu. Javor byla totiž opravdu zařazena do 8. ročníku.
Před učebnou už se shlukovali studenti a ze všech stran se ozývaly stížnosti, že mají hned po ránu takhle těžkou hodinu. Javor se Serpentinem se zastavili kousek dál od hloučku nespokojených studentů a v tichosti vyčkali příchodu učitele.
Jakmile vešli do třídy všichni ztichli a soustředili se na to, co je čeká a nemine.
Byla to průchodnost hmotou. Javor by se nejraději zasmála, nečekala, že to bude takhle snadné. Kdyby se však rozhlédla kolem sebe , zjistila by, že je jediná, komu to přijde snadné, ostatní se tvářili mírně vyděšeně. Až na Serpentina, ten se tvářil jako vždy, totiž neutrálně.

,,Je to snadné. Jediné na čem záleží je koncentrace. Voda také budí zdání pevné látky pokud do ní spadnete velmi rychle a z veliké výšky, to si uvědomte. Je to jenom o rychlosti a koncentraci. Musíte se naladit na stejnou vlnu pohybu jako vyzařuje pevná plocha a bez problémů jí projdete," svoji řeč zakončil projitím stolu.

,,Na co čekáte, pusťte se do práce."
Javor naprosto bez problémů vložila ruku do útrob svého stolu a zase ji vytáhla, čímž si od profesora vysloužila obdivný pohled. Zbytek třídy na tom tak slavně nebyl. Malachit ještě pořád v polospánku a Jantar na stůl koukala tak úporně a bez mrkání, že o ní měla Javor docela strach.

,,Slečno, můžete na slovíčko?" zavolal na svoji novou žačku učitel.

,,Ale jistě."

,,Nemohl jsem si nevšimnout, že jste můj úkol zvládla na výbornou."

,,U nás je koncentrace pokládána za jeden z nejdůležitějších předmětů a je na ni kladen velký důraz, pane."

,,Jistě, to je pravda, jen mám strach, aby jste se v mých hodinách s touto třídou nenudila a nepovažovala je za ztrátu času. To by byla škoda. Klidně by jste mohla postoupit, udělala by jste rozřazovací zkoušky a podle nich by vám byl vybrán ročník.

,,To jistě není třeba, ráda bych zůstala s touto třídou." zářivě se usmála Javor.

,,Jak myslíte, ale ve vašem zájmu bych o tom popřemýšlel."

Do konce hodiny se nestalo nic zajímavého až na to, že Pyrit uvízl prst v desce stolu a nemohla ho vyndat.

,,Nesmíte panikařit. Udržte koncentraci od začátku až do konce, jinak to může být velmi nebezpečné." upozorňoval je učitel, jakmile se mu podařilo vyprostit dívčin prst ze dřeva.

,,To teda byla hodina." povzdechla si Jantar.

,,Ale kuš, alespoň se ti podařilo tam vnořit tam kus prstu, mě vůbec nic."

,,Chudák Pyrit."

,,Té se taky alespoň něco podařilo, tak ať si nestěžuje."

,,Ty jsi vážně nesnesitelná."

,,Promiň, ale vždyť mě znáš." omlouvala se Malachit.

,,No právě." teatrálně si povzdechla její blonďatá kamarádka a pak se obě rozesmály. 


,,Proč jsi nepřijala jeho nabídku? Stejně se tady budeš nudit, už všechno umíš."

,,Jistě, to budu, ale opakování je matka moudrosti, hlupáčku." zvonivě se zasmála Javor.

,,A taky ti můžu pomoci, nějak jsi za těch pět let, co jsem byla pryč zakrněl."

,,A kde jsi ty tak rostla?"

,,Dočkej času."

,,Chováš se jako pravá příslušnice našeho rodu, " odvětil znechuceně.

,,Ale ne, právě naopak." zářivě se usmála jeho sestřenice.

,,Hádka stejně nemá cenu. Jako vždy ji vyhraješ."

,,Uznávám, že občas z tebe vypadne i něco inteligentního."

Každý den v každé hodině Javor vynikala nad ostatními a stejně tak se z ní každý den snažil Serpentin dostat kde byla a co tam dělala a Javor mu zas a znova odmítala cokoli sdělit. Ke konci týdne se ptal pouze ze setrvačnosti. Zájem o Javor ve škole sice neopadl úplně, ale byl zastíněn jiným tématem k hovoru - Zahajovacím plesem, kterého se účastnili žáci od 6. ročníku výš.

,,Mé nádherné přítelkyně, bylo by mi potěšením, kdybych vás obě mohl pozvat na Zahajovací ples."  pronesl obřadně Karneol k Malachit a Jantar.

,,Ale náš předrahý příteli, bigamie je u nás nezákonná." zasmála se Jantar.

,,V tom případě mám velké dilema." naoko se zhrozil mladík.

,,Tak já ho vyřeším za tebe, jdi s Jantar."

,,Ty už někoho máš?" zeptala se překvapeně Jantar.

,,No, zatím ne, ale pokud budeš zadaná, mé šance se značně zvedají." zavtipkovala dívka.

,,Teď jsi mne, drahá přítelkyně, opravdu ranila." předvedl teatrálně divadelní výkon jejich zrzavý kamarád.

,,Ale ne, já to myslela úplně jinak."

,,Jen jestli."  


,,Smím tě o něco požádat, sestřenko?"

,,Troufám si  tvrdit, že nesmíš."

,,Nemůžeš vědět, co chci říct."

,,Tuším a proto ti řeknu na rovinu, že na ples nejdu, musím tě na chvíli opustit."

,,Kam jedeš?"

,,Tak do toho ti, bratránku, opravdu nic není."

,,Asi na ten ples nepůjdu."

,,Ale naopak, půjdeš."

,,A s kým? Nemyslím si, že by mě tam, někdo postrádal." odporoval ledovým hlasem.

,,I tak tam půjdeš. Potřebuji aby jsi tam byl. A pozvi si koho chceš."

,,A proč tam nejdeš sama, když tam tak nutně potřebuješ někoho mít." zeptal se kousavě.

,,Už jsem ti na to odpověděla." odvětila s nezájmem Javor a rozhlédla se po síni.

,,Pozvi tamhletu černovlásku. Docela ujde a není nejhloupější."

,,Kterou? Malachit?"

,,Co já vím. Asi."

,,To radši Javor, ta je hezčí. Ačkoli pronikavá inteligence není zrovna její nejsilnější stránkou."

,,Ta je zadaná, jde s tím zrzkem. Dělej jak myslíš, ale podle mě by byla Malachit nejvhodnější."

,,Kdy odjíždíš? Teda pokud to není tajná informace." změnil téma.

,,Zítra."

,,Už zítra?"

,,Brzo ráno, takže se s tebou loučím dobrou radou, pozvi tu černovlásku."

,,Jestliže je to to nejlepší, co můžu udělat. Ale máš mě na svědomí. Celý večer budu vystaven jejímu nesmyslně hloupému žvanění."  

   
  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama