Jen princezna

17. října 2010 v 15:46 | chillychilly |  jednorázovky
Ve stavu opilosti jsem zplodila tuto kratičkou jednorázovku. Chtěla jsem popsat cestu od princezny ke zlé královně. Je to smutné a zvláštní.  Nevím, jestli se mi to tak docela líbí, no, posuďte sami.



Chtěla jsem jen být princezna. Chtěla jsem nosit krásné dlouhé šaty, nelépe s vlečkou. Nosit drahé a blýskavé šperky. Mít nádherné bohaté účesy. Chtěla jsem být princeznou. Byla jsem ještě malá. Ale nikdy jsem jí nebyla. Neměla jsem na to ani vzhled ani postavu. Každá dívka chce být princezna.
Chtěla jsem být víla. Mít křídla a moci létat po obloze. Nosit lehounké šatečky ve světlých barvách a bohaté rozpuštěné vlasy. Byla jsem už moc velká.
Chtěla jsem být jako moje matka, chytrá, ctihodná, chladná. Byla jsem moc vášnivá, moc prudká. Hořela jsem pro cokoli, co mě nadchnulo. Pak mě nadchnula myšlenka. Žila jsem jenom pro ni.
Měla jsem krásné šaty, blýskavé šperky a bohaté účesy. Byla jsem chladná jako moje matka. Přesto jsem nebyla ani princezna, ani víla. Byla jsem zlá královna, kus ledu. Pak jsem se vdala.
Chtěla jsem mít rodinu, usadit se. Přišla nemoc.
Nadchnula jsem se pro své myšlenky ještě víc. Když nemůžu být to, co chci, tak budu to, co ze mě udělaly okolnosti. Budu zlá královna.
A pak, pak jsem zabila. Princezny nezabíjí, víly nezabíjí. Matky od rodin nezabíjí. Ale já nikdy nebyla a ani nemohla být nic z toho. Moje sestry, ty se staly tím, čím jsem chtěla být já.
Zjistila jsem, že mi služba pro Něj přináší mnohá potěšení. Považovala jsem to za zadostiučinění.
A pak jsem zabila jeho.
Večer poté si nepamatuji. Pán mě mučil. Neuvědomovala jsem si díky tomu bolest, která mě sžírala uvnitř. To on ze mě udělal princeznu. Až teď jsem zjistila, že jsem vždycky byla princeznou.
Byla jsem na takové hry stará, ale s ním jsem je hrála. Říkal, že jsem krásná jako princezna a smál se na mě. Bylo mu pět, ale co na tom. Děti mají víc rozumu než dospělí. A vidí zázraky. Možná, že jsem je v té době taky viděla. A možná, že on je viděl celý život. Byla jsem pro něj princezna. Byla jsem jeho starší sestra, kterou nikdy neměl, byla jsem pro něj i zdroj něžností, kterých se mu od matky nikdy nedostalo. Smál se a myslel, že jsem anděl.
Teď jsem ho zabila.
Jeho, jediného člověka, který mě viděl jako princeznu. A já vždycky chtěla být princeznou. Včera jsem viděla zázrak. Ale nepolapila jsem ho. Zmizel. Za závojem. Nepolapila jsem ho. Chvíli tam byl a vznášel se nad námi. Nevšimnula jsem si ho. A pak, když jsem vyslovila ty dvě slova. V záblesku zeleného světla jsem ho zahlédla.
Byl tam. Na jednu jedinou nanosekundu jsem ho spatřila. I on ho spatřil. Oči se mu roztáhly údivem. Vzpomněl si. Poznal ve mně tu umírající princeznu. Znovu ji probudil, abych ji mohla za pár okamžiků zabít.
Zatoužila jsem ho přivolat zpátky. Žádné takové kouzlo však neexistuje. Jsme opravdu tak mocní, když ani nedokážeme změnit jeden jediný sen ve skutečnost?
Sama jsem zničila tu princeznu v sobě. Sama jsem zabila všechno hezké. Už mi nezbývá nic, jenom zlo. V pohádkách to bývá jiné. Ale ve skutečnosti se z princezen stávají zlé královny.      
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Harunka Harunka | 18. října 2010 v 18:18 | Reagovat

Měla bys pít častěji, ...až mě z toho zamrazilo.Asi tvá nejlepší jednorázovka - pro mě

2 chillychilly chillychilly | Web | 18. října 2010 v 19:19 | Reagovat

Vážně? Tak to děkuju. Mně se zase až tak nelíbí, ale co, nebudu shazovat své dílo, že? :)

3 Nel-ly Nel-ly | Web | 20. října 2010 v 16:40 | Reagovat

nevím jestli nejlepší, ale určitě nejzajímavější... myslím, že u něčeho takového se nedá srovnávat... je to něco úplně jiného a zase naproto úžasného
každopádně se mi to moc líbilo :) je to jedinečné dílo, kterému nic nechybí ani nepřebívá

4 chillychilly chillychilly | Web | 20. října 2010 v 23:30 | Reagovat

[3]: asi začnu rudnout... :)

5 paní archivová paní archivová | Web | 29. prosince 2010 v 0:53 | Reagovat

je to zmrazující.. odproštěné od humoru a sladkého, takže je to i hluboké. myslím, že nejlepší, co jsem tu četla

6 chillychilly chillychilly | Web | 29. prosince 2010 v 13:39 | Reagovat

[5]: Jako opravdu? Mě se to zase nelíbí, rozhodně bych to zařadila někam do druhé poloviny... Teda, to jsi mě potěšila

7 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 21. listopadu 2011 v 18:58 | Reagovat

Opravdu mi přeběhl mráz po zádech... Celou povídku jsem přemýšlela, o kom by to mohlo být... Vlastně... Celou povídku jsem tak nějak podvědomě tušila, že by mohlo jít o Belatrix... A tím koncem jsi mě dostala! - Nemám sice ráda Siriusovu smrt, ale když jsi to pojala tak nádherně, že jí to bylo líto, nezbývá mi, než zvednout palec :)

8 chillychilly chillychilly | Web | 21. listopadu 2011 v 19:22 | Reagovat

[7]: Oh, děkuji, já tu scénu taky nemám ráda, nějak mi přijde všech Pobertů hrozně líto, ano i Petera, on byl vlastěn taková oběť, že? Všechn je mi líto, a všichni tak rychle odejdou, dá se říct, že Sirius s Remusem už přežijí svoji dobu, že prostě musí umřít, stejně jako Bella, protože oni všichni patří do těch starých časů.
Četla jsi Pána Prstenů, tam na konci, jak odjíždí a tuším, že Gandalf říká, že jejich věk a věk prstenů končí, že zbydou jen legendy... tak... to mě vždycky tak nějak chytí. A k nim bych přirovnala Poberty, Bellu, Luciuse, Severuse, prostě celou tu jejich "partičku"
Uf, vyčerpávající komentář:)
Děkuji moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama