Hra pokračuje, eso se však neobjevuje (5)

6. února 2011 v 13:05 | chillychilly |  Hra v karty
Poslední rok začíná a my se pomalu, ale jistě blížíme do finále. Zajímalo by mě, jak si myslíte, že to dopadne?
Vím, že bych neměla kapitolu ukončovat otázkou, ale já si nemohla pomoct.


Po několika týdnech školy mi Seamus řekl, že mě miluje a že si už by snad ani nechtěl být s nikým jiným. Hrozně mě to mrzí, ale já mu to samé říct nedokáži. Tak moc bych mu to chtěla říct, opravdu. Ničilo mě, jak na mě koukal a já nevěděla co říct, při tom by stačilo vyslovit ta dvě slova a on by byl šťasný. Jenže já bych se cítila jako ta největší podvodnice pod sluncem. A vím, že bych to nedokázala říct ani Deanovi. Hodně jsem o tom o prázdninách přemýšlela a uvědomila jsem si, že pro to, abych to mohla někomu říct, je potřeba i neuvěřitelná důvěra a tu u mě Dean nemá. Protože ho neznám. Nevím, na co myslí, nevyznám se tolik v jeho výrazech ani úsměvech, to u Seamuse tohle všechno vím. S Deanem mě pojí neuvěřitelná vášeň, se Seamusem hluboké přátelství.
Jsem vážně chladná, bezcitá mrcha? A ještě ke všemu vypočítavá a povrchní?
Toužím po tom, abych byla schopná zpřetrhat ten vztah a jít za "pravou" láskou. Jenže já tu lásku ani nemám. Do tohohle vztahu už jsem vložila strašně moc na to, abych ho teď mávnutím ruky zničila.
Dean taky nevypadá, že by se chystal se Susan rozejít. Tak se jmenuje jeho přítelkyně, Susan Bonesová, vysoká, mírně baculatá slečna s předlouhými ryšavými vlasy, které nosí stažené v copu.

Seamusovi došlo, že se něco stalo. Deana rozhodně nepodezřívá. A taky věří tomu, že je to jen přechodná myšlenková záležitost. Poprázdninová deprese. Kéž by to tak bylo.

Byl další večírek a my jsem byli velmi neopatrní.
Seděli jsme ve ztemělé místnosti, bylo nás víc. Já jsem se pohodlně rozvalovala na pohovce mezi Deanem a Seamusem. Přítmí a alkohol zapracovaly. Dean se mi jemně otřel o ruku a já se na něj podívala. Nevěnoval mi však pohled, upíral ho na naše ruce a pomalými pohyby mě hladil. Rozevřela jsem ruku a on tu svoji vsunul do mé. Zase to začínalo a mě bylo jasné, že to nikdy nemůže skončit, že tenhle náš příběh nemá konce. Tak hrozně jsem to chtěla zarazit, ale nemohla jsem. Byl to věčný boj mého rozumu s vášní a rozum ho vždy prohrál na celé čáře. Trpěla jsem už teď, protože jsem věděla, že ráno to bude zase jako dřív.

Přisunul se ke mě blíž. Seamus tomu nevěnoval pozornost a vesele se bavil s okolím. My dva jsem se však naprosto z hovoru vytratili a věnovali se sami sobě. Jenom však v malých náznacích. S výmluvou, že je mi zima jsem vyčarovala deku a přes nás tři ji přehodila. Nyní už se rozum vytratil úplně a zbyla jenom touha být Deanovi blíž než jsem směla.
Teď už nic nebránilo Deanově ruce, aby se dosytosti propletla s tou mojí, popřípadě aby sjela na koleno. Ta moje přejížděla po jeho noze, sjížděla mezi stehna a občas se dostala i do ryze soukromých míst. Bylo až s podivem, že nikdo kolem nás nic nezaregistroval. Točila se mi hlava a připadala jsem si jako opilá, už jsem ani nevěděla, co kdo říká, neexistovalo pro mě nic jiného než ten úžasný pocit, který se mi šířil z míst, jichž se Dean dotknul.
Pomalu nám už nestačilo jenom těch pár dotyků pod dekou. Zvedla jsem se, že už půjdu spát. Věděla jsem, že Seamus se mnou nebude chtít jít, dobře se bavil. Dean se nabídl, že mě doprovodí. Jakmile za námi zaklaply dveře, spěšně jsme se k sobě přitiskli a políbili. Po ničem jiném jsem poslední hodinu netoužila víc.
Vešli jsme do společenské místnosti, cestou napříč ztemělým pokojem jsme v zápalu vášně povalili, co nám přišlo do cesty. Dodnes nedovedu pochopit, jak to, že ten rámus nikoho nevzbudil. V předlouhém polibku jsme zapadli do toho nejtemnějšího kouta a dál se věnovali jenom sami sobě. Nedokáži popsat, co všechno jsme dělali, protože se to vše smísilo dohromady a zanechalo to ve mě pouze překrásný dojem. Kdykoli si na tuhle noc vzpomenu, otřesu se vzrušením. Byl to jeden z nejdokonalejších zážitků. Nespali jsme spolu však.
Bylo to zvláštní, se Seamuse jsme provozovali vše, co ke vztahu patří a při tom byl ten vztah o tolik čistčí a klidnější, než ten s Deanem. Kdykoli jsem se dotknula Deana, svět jakoby se zahalil do temně rudé barvy, se Seamusem měl naopak odstín krémově bílé, klidné a tiché. Oáza pro tělo i duši. Mělo by mi to stačit, ne? Po ničem jiném většina lidí na světě ani netouží. Tak proč jsem neustále potřebovala tu temně rudou?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 6. února 2011 v 15:14 | Reagovat

Další spád, a tentokrát se mi i velice líbí způsob, kterým je to napsané. Buď jsem si přivykla, anebo ses do psaní v těchhle momentech více vžila - ale působí to vážně reálně. Dlouho se mi nestalo, že bych četla něco "rozepsaného" a do téhle povídky jsem se pustila proto, že jsi zmiňovala, že už je hotová, a vážně nelituji. Jsem napnutá jako kšandy. *palečky nahoru* Taky se mi líbí, že Dean chodí se Susan Bonesovou. Nikdy jsem ji v žádném příběhu neviděla nikterak zmíněnou. Bod pro tebe :)

2 chillychilly chillychilly | Web | 6. února 2011 v 21:50 | Reagovat

Oh, děkuji, tolik chvály jsem ani nečekala.
V těhle kapitole poprvé používám barvy pro popsání nějakého pocitu, to se vždycky nelíbilo mé češtinářce :-D
Tohle je něco úplně jiného, než co běžně píšu, ale měla jsem potřebu to hodit na "papír" a tak jsem to udělala, jsem ráda, že se líbí, vážně.
Jinak Susan je absolutně vedlejší, moc se tam vyskytovat nebude...

3 kami kami | Web | 7. února 2011 v 18:12 | Reagovat

Netuším, ako to skončí, ale dúfam, že pre Seamusa dobre. :-) A nevedela som ako mám zareagovať pri vete: "...se Seamuse jsme provozovali vše, co normální lidé ve vztahu provozují..." V tom momente, keď som po nej preletela pohľadom mi to najprv prišlo vtipné a potom som z toho mala pocit, že to písalo malé dieťa. Ono to je totižto  zvláštna veta. Dá sa to vnímať, ako keď to povie dospelá osoba, ktorá má plnohodnotný vzťah a už má "to všetko" za sebou, alebo sa na to dá pozerať, ako na vetu, ktorá má dieťaťu uľahčiť povednaie niektorých vecí. Nie je to ako zápor, len ma to zaujalo. :-)

4 chillychilly chillychilly | Web | 7. února 2011 v 18:30 | Reagovat

[3]: tahle povídka má být ve všech směrech v náznacích... ne to není to správné slovo... v pocitech a nějak se mi tam nehodila, napsat: Se Seamusem máme sex a je vážně dobrej :-D
Je pravda, že zrovna u tohoto místa jsem přesně nevěděla, jak to formulovat, abych se vyhla slovům, spát, sexovat a pod.
Záleží na tom, co je pro Seamuse dobře, že? :-D

5 chillychilly chillychilly | Web | 7. února 2011 v 20:40 | Reagovat

[3]: Tak jsem to mírně poupravila. Tenhle obrat se mi sice taky nelíbí, ale je asi o něco lepší než ten před tím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama