Maškarní (21)

19. února 2011 v 16:56 | chillychilly |  Pohřběte své mrtvé (HP FF)
Další kapitola, díky které už by se to mělo rozhýbat.


,,Carlo, rychle, celé to padá!" vykřikla Abi oděná v nádherných bílých šatech, které  jí klouzaly po nahých zádech. Dívka rychle přiskočila a utáhla je.

,,Nechápu, jak v tom můžeš dýchat," podívala se obdivně na vosí pas, který se dívce díkykorzetu vytvořil.

,,Nemůžu. Ale vypadá to zatraceně dobře," natáčela se před zrcadlem ze všech stran. Nutno podotknout, že jí to velmi slušelo. Tmavé vlasy si nechala rozpuštěné a použila na ně třpytky.

,,Tak a ještě hvězdičku," snažila se přijít, kam by ji měla umístit.

,,Přidělej si jí tam kouzlem," ozvalo se z Dořiny postele. Ta se taky nakonec nechala přemluvit a na maškarní šla. Avšak neměla žádný specifický kostým. Pouze si upravila plesové šaty takže vypadaly jako jedny z benátského karnevalu a k tomu si pořídila škrabošku. Vlasy si kouzlem prodloužila a navlnila. Sice nebyla tak oslnivě krásná jako Abi, ale také jí to slušelo. Oproti nim si Carla připadala jako šedá myš. Šaty se sice svoují krásou mohly směle měřit s těmi Dořinými, ale připadala si nevýrazná.
Nakonec Abi trable ohledně hvězdy vyřešila. Vzhledem k tomu, že na obličeji bude mít masku, dala si ji do vlasů.

,,A teď ty," ukázala na Carlu a vrhal se na ní s množstvím malovátek. Když s ní skončila, dívka se téměř nepoznávala. Z vlasů jí vytvořila rozotmile rozvrkočený drdůlek a do něj přičarovala sedmikrásky. Na obličeji se vyřádila tak, že Carla nenašla jedinou pihu, za to vypadala jako z porcelánu. A to, co Abi dokázala s očima nikdy nepovažovala za možné. Její jindy nevýrazná kukadla vypadala tak jinak, výrazně.

,,Tak tohle mě musíš naučit. Hlavně to s těma očima," vydechla uznale Carla.

,,To není nic těžkého. Ovšem pro člověka, který uznává pouze řasenku..." 

,,Nepomohly byste mi taky?" ozvala se nešťastně Lily. Abi se na ni s neobvyklým nadšením vrhla a Carla měla po chvíli pocit, že Lily své žádosti začala litovat. Avšak ten výsledek stála za to. Rusovláska vypadala jako víla. Měla na sobě temně zelené šaty a její dlouhé rudé vlasy jí splývaly po velmi hlubokém výstřihu na zádech.

,,Řeknu vám, jsem ráda, že jsem čarodějka. Člověk pak může z naprosto šílených šatů udělat překrásný kousek," usmála se na ně. A všechny tři souhlasně přikyvovaly.

V osm hodin společně sešly do Velké síně, která se pro tento večer změnila v nádherný plesový sál. Co se týče masek, tak se všichni překonali. Carla nemohla najít jedinou, která se jí nelíbila. Po chvíli se rozdělily. Lily popadla za ruku Alici a zmizela v davu s ní. Abi k sobě odkudsi přitáhla Siriuse a ztratili se společně. Takže Carla zůstala s Dorou. Pohledem se domluvily a vyrazily k baru.

,,Co to bude?" zapištěl skřítek.

,,Dvakrát dvojku skřítčího," objednala Dora a za chvíli u  nich byly sklenky plné rudé tekutiny.

,,A bylo vám už sedmnáct?" změřil si je skřítek podezřívavým pohledem. 

,,Tak na dnešní večer," přiťukly si a podle tradice trochu ulily. Poté se napily. Carla musela uznat, že tohle víno je opravdu výborné. Nikdy nepila nic, co by se mu podobalo. Bylo trpké a přesto sladké. Cítila v něm tolik chutí, jak ovocných, tak květinových. A navíc, bylo velmi návykové. Nedokázala si představit, že by se někdy vrátila k pití obyčejného mudlovského. Asi to mělo něco společného s magií...
Cítila, jak se jí příjemné horko rozlévá celým tělem a soustředí se kdesi v oblasti solaru plexis. Po chvíli si s Dorou nechaly donést ještě jedno. Pak se vrhly na taneční parket. Hudba naprosto dokonale zapadala do jejich mírně opilé nálady. Vlnily se v rytmu rychlé melodie, která ovšem po chvíli ustala a ozvaly se první tóny valčíku. Dívky uvolnily místo pomalu tančícím párům a vydaly se k baru.

,,Smím prosit?" ozval se za Carlou hlas. Dívka se otočila, z pod masky na ní vesele pomrkával Remus.

,,Jasně," zářivě se usmála a nechala se odvést na taneční parket. Remus sice nebyl kdovíjak úžasný tanečník, ale také nebyl vyloženě špatný. Navíc byl tak milý, že se mu každá chybička musela odpustit.

,,Neviděl jsi Jamese, ještě jsem ho tady nepotkala?" zeptala se po skončení tance. Remus však pokrčil rameny.

,,Nevím, přišli jsme společně, ale pak jsem ho už neviděl. Zkus bar, to je, myslím, asi to nejpravděpodobnější místo."
Carla mu poděkovala a vydala se tam. U baru bylo sice hodně studentů, ale nebelvírského chytače mezi nimi nespatřila. Tak si alespoň vzala další skleničku vínu a odešla ke stolu. U něj našla znechuceně se tvářící Doru a líbající se Abi se Siriusem. Blondýnka na Carlu nadšeně zamávala, chytla ji za paži a odtáhla dál od páru.

,,Je to nechutný," trhla ramenem k Abi, ,, před chvilkou přišli. Nestačila jsem zdrhnout a už tam seděli."

,,Jo jasně. Nemůžu najít Jamese. Nevypadá to, že by mě nějak zvlášť nadšeně hledal, že?"

,,Nebuď hned tak paranoidní, víš kolik je tady lidí? Třeba tě jen nemůže najít. Běž si zatancovat, myslím, že ho najdeš," strčila do drobní dívky. Ta shodou okolností narazila do jednoho velmi milého vlkodlaka a ten ji za veselého pošťuchování vzal do kola.

,,Teda, ještě že jsi neměla v té skleničce víno. Jinak bys mi musela zaplatit čistírnu, je ti to doufám jasné," zubil se na ní.

,,Pán má vtipnou náladu," usmála se a nechala se vést. Nyní už v sobě měla tolik alkoholu, že jí bylo nádherně. Zavřela oči a užívala si ten pocit. Když je otevřela, měla pocit, že zahlédla Jamese a tak se na něj otočila. V tom ztuhla, čímž zastavila celý tanec. Pár, který tancoval vedle nich, do nich narazil.

,,Carlo?" zeptal se Remus, pak to ale uviděl taky. Černovlasého mladíka ve velmi těsném objetí s překrásnou rudovlasou vílou oděnou ve tmavě zeleném. Carla na ně vytřeštěně koukala, pak se otočila a vyrazila pryč ze síně.
Vběhla do jedné prázdné učebny a zhroutila se na lavici. Přede dveřmi se ozvaly kroky a vzápětí do místnosti opatrně nakoukl Remus.

,,Carlo..." došel až k ní a položil jí ruku na rameno. Dívka se na něj uplakaně podívala. Remus se k ní sklonil a objal ji. Jakmile se ocitla v jeho náruči, rozplakala se naplno. Mladík ji konejšil a houpal s ní ze strany na stranu.

,,Proč? Já to nechápu," zaškytala.

,,Třeba..." začal mladík, ale dívka ho přerušila.

,,Ale prosím tě, žádné třeba neexistuje. Víš to stejně dobře jako já. Vždycky jí měl strašně moc rád a ona jeho vlastně taky," znovu se jí rozkutálely slzy po obličeji. Pokusila si je setřít, ale místo toho si rozmala Abiino dokonalé líčení všude možně po obličeji.

,,A navíc teď teda brečím jako želva a vypadám jako opilá panda," nepříliš šťastně se ušklíbla. Remus jí v duchu dal za pravdu a taky se usmál. Pak zaštrachal v kapse a vyndal čistý kapesník.

,,Ukaž, tak z tebe zase uděláme člověka, ne?" jemně se jí pokusil otřít líčidla do kapesníku. Ta sice dlouhou dobu odolávala, ale pak se mu Carlu podařilo jakž takž dát do pořádku. Sice měla obličej plný červených skvrn, ale lepší, než ta panda před tím.

,,Teď už vypadám jenom jako opilec," zaškytla.

,,No, trošku," pousmál se. V hraném rozčilení do něj šťouchla. Pak si ale vzpoměla na to, proč tady vlastně sedí a úplně si vybavila tu scénu z plesu.

,,Remusi, jsi strašně fajn, ale půjdu spát. Třeba se ráno vzbudím a zjistím, že tohle byl jen zlý sen," zvedla se. Mladík nedal jinak a doprovodil ji až do společenské místnosti. Tam jí ještě jednou objal a popřál jí dobrou noc. 
Dívka se vyšplahal po schodech do ložnice, ani se neobtěžovala s mytím nebo odličováním či rozpouštěním vlasů, prostě tak, jak byla padla do postele. Spánek se dostavil milosrdně brzo.

Vzbudila se a všude kolem byla tma, ze které se ozývalo pravidelné oddechování. Carla s těžkostí odlepila slzami a řasenkou ztvrdlé řasy a rozhédla se. Její první pohled patřil Lilyině posteli. Rusovláska spala klidným spánkem, ze kterého se lehce usmívala. Carla pocítila ohromný nával zlosti a nenávisti, kterou ale rychle zahnala, stejně jako chuť jí vytrhat všechny její rusé kadeře. Jelikož měla žízeň, opatrně vstala a zašla si pro skleničku s vodou. Napila se a chtěla se vrátit do postele, pohled jí však neustále padal na Lilyinu postel, proto se rozhodla, že zbytek noci stráví ve společenské místnosti. Potichu vyšla z ložnice, zavřela za sebou dveře a udělala krok. Pak se zarazila, ze společenské místnosti k ní dolehla hádka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 19. února 2011 v 17:51 | Reagovat

to nemůžeš udělat takhle to stopnout! Na tuhle kapitolu jsem čekala takovou dobu a ty to takhle utneš! :D  O_O Jenom doufám, že další bude dřív než tahle....

2 chillychilly chillychilly | Web | 19. února 2011 v 17:53 | Reagovat

[1]: Tak já už jí měla napsanou dlouho, stejně tak ještě několik dalších, ale nechtělo se mi pouštět do úprav, jsem prostě líná. Další přidám rozhodně dřív. Zase jsem mezitím stihla přidat novou povídku a jednorázovku :-D

3 Betka Betka | Web | 19. února 2011 v 21:52 | Reagovat

No, vyzerá to slušne...vlastne skvelo! :)
Myslím, že Harry Potter by sa predsa mal narodiť a mal by mať za rodičov Lily a Jamesa. Som rada, že to takto skončilo, hoci sa to môže zmeniť...ale tiež súhlasím s Aranel van de´Corvin, pretože si to stopla v tom najlepšom! [:tired:]  :-D O_O

4 chillychilly chillychilly | Web | 20. února 2011 v 9:21 | Reagovat

[3]: Pro mě jsou Jamse a Lily neporušitelný pár, oni prostě musí být spolu, že? Jinak by to ani nešlo.

5 Pierretta Pierretta | Web | 20. února 2011 v 17:12 | Reagovat

Teda, mě nadáváš, že končím v tom nejnapínavějším a uděláš tohle :D Já chci vědět, jak to bude dál! :-) Dobrá, vypadá to, že si musím počkat, nebudu tě do ničeho tlačit... ale znáš to, čím dřív, tím líp ;).
Byla to moc pěkná kapitola, zvlášť mě pobavilo to: "Bylo ti už 17?" To se v povídkách často nevídá... tam nalívají kdekomu :-)

6 chillychilly chillychilly | Web | 20. února 2011 v 18:04 | Reagovat

[5]: Jednou jedinkrát jsem takhle skončila, ty tak končíš pořád :D
Ono už je to napsaný, jen to po sobě přečíst a přidat to sem, ale jsem hrozitánsky líná
Jj, nalívají, na druhou stranu, jak to mají zkontrolovat?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama