Příliš slabý

10. března 2011 v 19:54 | chillychilly |  Válečné zločiny
Rzohodla jsem se pro další povídku. Bude se, podobně jako Příchutě, skládat ze spousty jednorázovek a proto vám neřeknu, kolik by mohla mít kapitol. Myslím, že název Válečné zločiny mluví za vše, o čem bude. A je úplně jedno, jestli to bude o období první války nebo druhé, či z doby boje proti Grindewaldovi.
Hlavní postava: Abraxas Malfoy
Žánr: temné
Doba: První válka

Déšť vytrvale padal na jeho světlé vlasy až byl celý promočený. Už si ani nepamatoval, kdy naposledy pořádně jedl nebo spal. Byl celý špinavý, zablácený a neoholený. A také neuvěřitelně rozmrzelý. Stejně jako jeho společníci. Jejich pán jim však zadal úkol a oni ho museli chtě nechtě splnit, ačkoli ani po třech týdnech naprosté mizérie tomu nebyli o nic blíž než na začátku.




Ještě ke všemu to vypadalo, že mu přímo pod rukama vypukne vzpoura. Měl pod sebou na dohled dva začínající smrtijedy a tohle byla jejich první mise. Oba byli aristokrati každým coulem zvyklý na pohodlí a čistotu a momentální situace se jim ani trochu nezamlouvala.
Nemohl se jim divit, když začínal, nebyl jiný. Dokonce vyzval druhého smrtijeda na souboj, který však potupně prohrál a dostal za vyučenou. Testem ale prošel a mohl se stát plnocenným smrtijedem se znamením zla na předloktí. Jeho první mise dopadla výborně a po pár dnech se vrátil domu.
Cítil jejich napětí a nevoli. Na obličeji jim byla znát potlačovaná zloba, ještě pár dní hladovění a celá ta mizérie vyústí v bitku. Do toho by se jen nerad pouštěl. Už jen proto, kdo byli jeho společníci.

Další den putování měli ještě méně jídla. zato začalo více pršet. Napětí by se dalo krájet. Bylo zjevné, že pokud se jim do několika hodin nepodaří úkol splnit, dva mladíci to už nevydrží. Jejich výraz se změnil a v očích se jim objevilo těžko potlačitelné šílenství. Bylo toho na ně moc. Když vstupovali do Voldemortových služeb, nepředstavovali si, že se budou plazit bahnem a bojovat s kdejakými podřadnými kouzelníky. A už vůbec nepředpokládali, že si budou muset krást jídlo, to bylo pod jejich postavení.

,,Malfoyi!" muž se nijak nepozastavoval nad tou drzostí. Ve společnosti by nestrpěl, aby s ním někdo mluvil tímto tonem nebo ho oslovoval Malfoyi. Jenže zde na slušné chování nebylo místo. Tento skutek byl jenom důkazem toho, že člověk může být jakkoli kultivovaný, ale ve chvíli kdy je dlouhodobě vystaven extremním podmínkám, stává se z něj buran.

,,Co je."

,,Máme hlad, Jsme celý zničení, putujeme už dlouho a nic v dohledu. Je na čas to odpískat."
Byla to férová nabídka. Buď to skončí a vrátí se s prázdnýma rukama nebo ho zabijí. Jenže teď už se nemohli vrátit. Pán by je krutě potrestal.

,,Ne, jsem blízko.Musíme to dokončit."

,,To jsi říkal i včera, Malfoyi," nyní už na něj mířili hůlkou. Věděl, že nyní není cesty zpět, že bude muset zabít. Nikdy před tím nezabil čistokrevného kouzelníka, byl to pro něj zločin. Nesmyslné plýtvání čistou krví, které už tak bylo málo. Navíc, ať se stalo cokoli, právě teď na něj mířili dva lidé, se kterými strávil spoustu dní těžkého cestování, nikdy si nepředstavoval, že bude muset odstranit své společníky. Jenže oni mu nedávali na výběr.
Ten první, který mluvil a byl drzý, si podle něj lekci zaslouží. Druhý společník, tichý drobný, dalo by se říci až křehký chlapec se skoro dívčími rysy, který útrapy cestování mlčky snášel, byl jeho bratranec.
Nikdy neměl sourozence a on pro něj byl něco jako mladší bratr. Nedokázal si představit, že by mu měl ublížit. Vždy ho měl rád a dělal všechno pro to, aby byl šťastný. Když se bratranec rozhodl dát ke smrtijedům, rozmlouval mu to. Však ho to stálo několik cruciatů, když se to Pán dozvěděl. Nyní proti němu ten, kterého chtěl vždy chránit, stál s napřaženou hůlkou a šílenstvím ve světle modrých očích.
,Zabij nebo buď zabit."
,,Avada kedavra!" oslnivý záblesk zeleného světla a světlovlasý muž padl k zemi.

,,Tohle se stane, pokud budeš slabý," řekl druhému. Ten pokorně sklopil hůlku a Malfoye, ještě roztřeseně z toho, čemu byl právě svědkem, následoval.

,Bratránku, promiň. Byl jsi příliš slabý."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kami kami | Web | 11. března 2011 v 7:21 | Reagovat

Takáto poviedka je presne pre mňa. Ďakujem, teším, sa, keď pridáš dalšie veci. Hlavne z tej prvej vojny, toho býva pravidelne najmenej. A toto bolo tiež dobré, hoci musím priznať, že som to musela čítať dvakrát, aby som presne porozumela, kto je ten bratranec, a kto nie.

2 chillychilly chillychilly | Web | 11. března 2011 v 7:28 | Reagovat

[1]: A to to ze začátku bylo ještě zmatenější, asi se na to budu muset kouknout a znovu to nějak poupravit... chjo
Děkuji, no, už mám tři další vymyšlené, tak uvidíme

3 lucrecia lucrecia | Web | 11. března 2011 v 16:38 | Reagovat

Tak to je drsny. Ale moc se mě to líbila. A zajímavý námět, ještě jsem nic podobného nečetla.

4 Chillychilly Chillychilly | Web | 11. března 2011 v 17:45 | Reagovat

[3]: Děkuji, jinak, vítej zpátky

5 Harunka Harunka | Web | 1. března 2012 v 17:38 | Reagovat

Ty Válečné zločiny se mi líbí, asi si přečtu všechny...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama