Sbohem beze slov (23)

1. března 2011 v 15:42 | chillychilly |  Pohřběte své mrtvé (HP FF)
Tak, nechtělo se mi tady nic opravovat, moje lenost dosáhla vrcholu, takže se za případné chyby omlouvám. Jinak je to mírně sentimentální kapitola, takže tak. Nezbývá mi než vám popřát, ať si poslední kapitolu této části užijete.




Byla rozhodnutá v tichosti vyklidit svoji skříň a zmizet. Nechtěla se s nikým loučit.
Neverbálním kouzlem si během vteřinky sbalila. Pak kufr odlevitovala před pokoj a rozhlédla se kolem.

Nejdřív se pohledem zastavila na posteli, kde na polštáři ležela Dořina blonďatá hlava. Dívka spala s mírně pootevřenou pusou a ze spánku krčila čelo. Carla si vzpomněla na to, jak se seznámily. Jak byla ukecaná a živá. Hlavně to byl úplně první člověk v Bradavicích jakého poznala. Zažila s ní spoustu úžasných věcí a našla v ní skvělou kamarádku. Bylo jí líto, že jí opustí, a ze všeho nejvíc litovala toho, že se s ní nemůže rozloučit. Že se nemůže rozloučit s nikým.

Pak se podívala k posteli úplně u okna. Z pod peřiny na ní vykukoval pouze tmavý pramen Abiiných vlasů. Abi byla vždy ta krásná v jejich dívčím triu. Ta, která každého kluka okouzlí. Svým kamarádkám vždy vše říkala narovinu. I nepříjemnou pravdu. Ale pro všechny ostatní vše tak skvěle obalovala, že člověk vlastně netušil, jak na tom s ní je. Měla v sobě hodně zmijozelu, ačkoli byla nebelvírem hlavou i srdcem.
Tolik se změnila od doby, co byla malé ustrašené děvčátko s velkýma modrýma očima. Teď se nebála. Ale vždy byla Carle vděčná za to, co pro ni během jejich prvního ročníku udělala a štědře jí to splácela.

Pak jí pohled sklouznul na postel kde spala Lily. Rusé vlasy měla rozhozené po polštáři a pod zavřenými víčky skrývala oči té nejzářivější zelené. Dívka Jamese Pottera. Ta, kterou vždy jedinou miloval. Ta, kterou už nedokázala nenávidět. Nemohla pochopit tu chuť jí vytrhat všechny její nádherné vlasy. Pocítila podivnou něžnost, když se na Lily dívala. Vypadala jako panenka.
A potom jí dohnala všechna ta nádherná léta strávená ve zdech i na pozemcích tohoto hradu. Do očí se jí nahnaly slzy a ona si uvědomila, že přesně tohle je ten pravý čas na odchod. Kdyby tady ještě chvilku zůstala, rozbrečela by se. A tak beze slova odešla. S nikým se nerozloučila, nikomu neřekla, kam vlastně jde. Ve společenské místnosti se na chvíli zastavila a zhluboka se nadechla. Jakmile opustí tuto místnost, přestává být více studentkou. Heslo se změní a ona se už nikdy nedostane dovnitř. Rychle se rozhlédla dokola a odešla.

Hradem prošla bez zastavení, jakmile se dostala na čerství vzduch, nadechla se. Roztřásla jí zima a také potlačované vzlyky. Silou vůle pláš zahnala, na ten bude čas později. Opustila školní pozemky a přemístila se. Ani tiché sbohem nezašeptala.

Ocitla se v Londýně na místě, kde dlouhá léta stával menší domek. Jak řekl Brumbál, nezbylo po něm téměř nic. Jen bolest v srdci jedné velmi drobné dívky. Sebrala ze země kamínek a přemístila se znovu. Tentokrát před Děravý kotel. Zaplatila za pokoj na jednu noc.
Donesla si kufr do malinkaté místnůstky. Pak si, celá rozlámaná, lehla na postel a ve vteřině se rozbrečela. Nemohla přestat a ani se nijak nesnažila. Potřebovala se vybrečet. Poslední její myšlenka než usnula byla, že nemá žádnou babiččinu fotku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Betka Betka | Web | 2. března 2011 v 15:59 | Reagovat

Bolo to smutné, spomienkové...keby som ja bola na jej mieste, plakala by som na každom kroku. :D Je škoda, že HP svet je vymyslený...

2 chillychilly chillychilly | Web | 2. března 2011 v 16:35 | Reagovat

[1]: Taky si to občas říkám, ačkoli, poslední dobou se docela ujíždím na Narutovi a musím říct, že bych možná radši žila tam, přece jenom, tady není až tolik sekáčů jako v Narutovi. Ačkoli Lucius Minatovi docela dost konkuruje :) (jestli netušíš, o čem mluvím, tak se omlouvám)

3 Betka Betka | Web | 5. března 2011 v 14:55 | Reagovat

[2]: Skutočne netuším. :D Ale to nevadí.. :-D

4 Haruhi Haruhi | 7. března 2011 v 0:49 | Reagovat

Johó, Minato je sekáč... a Lucius taky... i když tyhle dva se podle mě nedaj srovnávat, protože oba jsou dokonalí jiným způsobem. Poslední dobou nacházím mezi povídkáři samé narutovce a už si nemusím připadat jako magor :D. Jinak pěkná poslední kapitola, asi bych se zachovala úplně stejně, jako ona.

5 Chillychilly Chillychilly | Web | 7. března 2011 v 7:38 | Reagovat

[4]: Děkuji. Jo, každý je úplně jiný, ale nevím, koho bych si vybrala. Jestli "kluzkého" (Voldy slova) Luciuse nebo idealistu Minata.
Mě do toho před nedávnem uvrtala dlouholetá narutofilka. Pustila mi první tři díly a já se už pak neodtrhla. Nechápu, jak jsem mohla bez Itachiho žít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama