....nezralého rybízu

16. dubna 2011 v 21:53 | chillychilly |  S příchutí...
Další krátká věcička. Omluvte kvalitu, ale snažím se rozepsat, abych byla schopna i něčeho lepšího. Doufám, že jsem tam nenasekala moc chyb, snažil jsem se to po sobě opravit, ale dneska prostě nemám den a nic se mi nedaří.
Postavy: Regulus, Sirius
Období: Regulusova smrt
Forma: Ich-forma
Žánr: tragické, náznak incestu




Je to zvláštní, ale necítím bolest, ačkoli ještě před chvílí jsem si připadal jako v ohni... Padám do temných hlubin, ale působí to, jako kdybych se vznášel ve volném prostoru. Kupodivu to ani nebolí, cítím se volně. Poprvé za svůj život jsem opravdu volný.
Udělal jsem něco, za co bys na mě byl pyšný, bratříčku. Za celá ta léta, kdy jsem jenom nečinně přihlížel jsem vzal věci do svých rukou a udělal něco opravdu odvážného. Jediné, co mě mrzí je to, že se o tom nikdy nedozvíš.
Jak dlouho jsem neřekl to slovo - bratříčku. Nese v sobě příchuť nostalgie, chutná hořce a přes to je to snad nejsladší slovo na světě. Pohrávám si s ním v mysli a vybavují se mi různé vzpomínky. Nikdy jsem ho neřekl nahlas, tolik bych chtěl slyšet jeho zvuk, ale už to nejde. Je příliš pozdě.
Bratříčku, já umírám, vím to. Tak proč v tuhle chvíli myslím na tebe?
Proč jsi od nás odešel a mě tam nechal? Bratříčku, já to taky neměl snadné, ale vždy jsi tam byl ty, stačila mi jenom tvá přítomnost, vždy jsi tam byl a najednou prázdno. Vedle v pokoji už nikdo nespal. Postrádal jsem ty zvuky, které signalizovali, že jsi vedle. Nepostrádal jsem jenom to, chyběl jsi mi i ty, můj velký bráška.
Pamatuji si ten den přesně. Matka hrozně zuřila, křičeli jste a pak jsi opustil náš domov. Jak to pro tebe mohlo být tak snadné. Opustit místo, kde jsi vyrůstal? Opustit mě?
Vždy jsem slýchával tvé kroky, každý tvůj nádech, prostě vše, přes tenkou stěnu, která oddělovala naše pokoje. Slyšel jsem tvé krátké výbuchy štěkavého smíchu, kterých bylo tak pomálu, v noci jsem poslouchával tvé pravidelné oddechování, i tiché, téměř neslyšné steny, když jsi se uspokojoval. Znal jsem každý krok, který jsi ve svém pokoji udělal.
Přes tu tenkou stěnu jsem však poslouchal i to, co mělo mým uším zůstat skryto. Bratříčku, co se tam tenkrát dělo? Proč jsi vždycky křičel a plakal. Ty, můj velký bratr. Ten, ke kterému jsem vzhlížel. Co se tam dělo? Slyšel jsem tvůj pláč a třásl jsem se strachy. Schovával jsem hlavu pod peřinu, abych to nemusel poslouchat.
Ale i přes pokrývkovou bariéru ke mě doléhaly zvuky tvého pláče, ran a ještě čehosi, na co jsem se bál pomyslet. Bylo mi z toho špatně a zvedal se mi žaludek. Tolik jsem si přál být statečnější, přiběhnout do tvého pokoje a kopat do něj tak, až by tě nechal být. Můj strach z něj byl ale větší, téměř paralyzující. A to se mě nikdy nedotknul. Nebavil jsem se s tebou, protože jsem se bál, že by přenesl svoji zlost i na mě. Takhle nás, snad i vědomky, rozdělil.
Taky jsem slyšel, jak jsi mě chránil. Měl jsi mě rád, ačkoli jsi mi to nikdy neřekl. Víš, bylo slyšet, jak ti vyhrožoval, že jestli se nepřestaneš bránit, půjde ke mě. Vždy jsi odpověděl stejně, prosil jsi, aby mě nechal na pokoji. Vím, že jsi mě chránil, ale také vím, že jsi ze své mizérie vinil mě. Ačkoli já za nic nemohl a ty jsi to věděl, nemohl jsi se zbavit pocitu, že se to děje jenom kvůli mě.
Pohledy, kterými jsi mě častoval po každé takové noci se zarývaly hluboko do mého nitra a trhaly ho na kousky. Tolik nenávisti v jediném pohledu. To, jak jsi mě očima obviňoval a jak jsi mi někdy pošeptal, že mě nenávidíš. Kdyby jsi jen věděl, kolik bolesti jsi mi tím způsobil. Ale byl to tvůj způsob obrany, potřeboval jsi najít viníka.
Kolikrát jsem si přál, ať matka zasáhne a zabrání otci v tom, co prováděl. Ale i ona z něj měla strach. Nikdo by nevěřil, že by toho byl schopný. Za normálních okolností působil jako mírný člověk. Tohle však se odehrávalo, když byl otec opilý.
Když jsi nás opustil, byl opilý téměř neustále. Ale už jsi tady nebyl, aby jsi mě chránil. Přes to mi nikdy nic neudělal. Bratříčku, i když jsi tady nebyl, pořád jsi mě chránil.
Nikdy jsem ti za to nepoděkoval. Omlouvám se, že jsem toho tolik způsobil. Mrzí mě, že jsi neměl lepšího bratra. Kéž bych ti to všechno mohl říct. Chtěl bych, aby ses to dozvěděl....
Bratříčku...mám tě rád.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kami kami | Web | 17. dubna 2011 v 10:58 | Reagovat

Ách! To bolo krásne. Úplne ma toto vyznanie zahrialo. Krásne zobrazený Sirius so všetkými pocitmi. Aj chuť ochraňovať aj nenávidieť a sám asi ani nevedel, čo je skutočné. A Regulus bol presne taký, akého ho mám rada. V podstate to bolo veľmi nežné a pekné. Ďakujem za krásnu poviedku. :-)

2 chillychilly chillychilly | Web | 18. dubna 2011 v 8:22 | Reagovat

[1]: jé, tvůj kometář mě tak potěšil :) děkuji

3 paní archivová paní archivová | Web | 19. dubna 2011 v 19:43 | Reagovat

V tom souhlasím s kami.. Tahle povídka je hezká něžná náplast :) A mému perverznímu já se moc líbila poznámka o masturbaci.. :D

4 chillychilly chillychilly | Web | 19. dubna 2011 v 20:13 | Reagovat

[3]: To jsem si prostě nemohla odpustit, určitě to dělal, takže proč to tam nenapsat :)
Děkuji

5 Emily Emily | Web | 21. dubna 2011 v 11:04 | Reagovat

Už jsem ti to komentovala na hppovidkach ale je to vážně dobře napsané.. ale hlavně, ten design mě nadchnul.. naprosto úžasné barvy a úplně to vyzařuje dobrou náladu.. mimochodem všimly ste si, že takhle barva se záhadně objevila ve všech obchodech s oblečením (hlavne NY) a je teď hrozně IN? ;-)  :-D

6 chillychilly chillychilly | Web | 21. dubna 2011 v 11:47 | Reagovat

[5]: Jo, tak to jsem ráda, bohužel to ale není moje práce. Je to jeden s designů, které byly vytvořeny pro blog a já si ho jenom nastavila...  
Tak Naruto barva letí :)
V NY jsem byla asi tak před týdnem a ničeho obzvlášť nápadného jsem si nevšimla, ale to bude asi tím , že já zrovna oranžovou nenosím... Orientuji se spíše fialovo-modro-zeleným směrem :)
Tak ti ještě jednou děkuji, jsem ráda, když se někomu mé povídky líbí :)

7 CHrona Norva CHrona Norva | 30. srpna 2011 v 13:17 | Reagovat

Fňuk ... nádherná povídka, krásný styl napsání a k tomu všemu moje dvě nejoblíbenější postavy z HP. Bodové ohodnocení není, protože by nestačilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama