Každý má svůj příběh... a někdo jich má víc

4. května 2011 v 17:04 | chillychilly |  nepohádky
Svěřím ti všechna svá tajemství,
ale o své minulosti lžu.
Tak mě pošli navěky do postele.
(Tom Waits: Tanči tango, až tě budou bolet)



A/N Je to pohádka, když jsem to začala psát, nevěděla jsem, jak to bude vypadat a na konci mě napadlo, že to opravdu pohádka je, ačkoli ne klasická žili spolu šťastně až do smrti, ale tu možnost ná tu příběh nechává.
Tuto postavu nejsem zvyklá psát a vlastně je to poprvé, co jsem ji v příběhu použila, takže se na mě nezlobte, přizpůsobila jsem si ji silně ku obrazu svému.
Jinak se omlouvám Kami, vím, že má u mě slíbeného zlého Remuse a já už mám příběh v hlavě, ale vždycky když se dostanu na blog, tak se mi chce psát miliarda dalších věcí, ale tohle nějak ne a ne zformulovat. Doufám, že mi brzo přiletí zlý-Remus-múza a já to sepíšu, ale zatím to jaksi nejde.



,,Pověz mi svůj příběh, " vyzval krásnou dívku mírně opilý muž v baru.
A ona se rozpovídala. Říkala spoustu věcí, a žádná z nich nebyla pravda, ale muž se zdál být spokojený a tím pádem ona také. Věděla, že ji vezme k sobě domů a tam snad na chvíli utěší. Doufala, že jí věnuje sladké zapomnění, jaké přinášejí pouze chvíle prázdného milování. Pouze tělesná blízkost bez jakýchkoli pocitů. To bylo jediné, co jí dokázalo vrátit zpět krásu, a ona se poté znovu cítila na chvíli žádaná.
Jeho oči, které prozrazovaly poblouznění jí dodávaly podněty k dalším menším či větším lžím a tak znovu prožívala cizí životy, jen ne ten svůj. Stejně by jí neuvěřil. Nikdy ve svém životě neměla nic z toho, co si vymyslela. Mluvila o rodině, která se však ani za mák nepodobala té její. Vymyslela si tak dojemný příběh, že ji ke konci muž objal. Věděla, že pro dnešek vyhrála.
Vyrazili nočním Londýnem k němu domů a tam se dívka znovu a znovu vrhala do objetí sladkého zapomnění.
Jedinou její podmínkou byla tma. Muž ji chtěl vidět, ale ona si moc dobře uvědomovala, jak jí válka zničila její, dříve tolik krásné a žádané, tělo. Nechtěla, aby ho kdokoli viděl a ze všeho nejméně ho chtěla vidět ona sama. Vždy, když se oblékala, tak zavírala před zrůdností jizev oči. Chtěla si uchovat obraz svého dřívějšího a dokonalejšího já.

Ráno bylo stejné jako vždy. Když se s přivřenýma očima oblékala, muž ještě spal. Tichounce, aby ho neprobrala, odešla z domu, zanechávaje za sebou jenom těžkou vůni svého parfému. Znovu se pustila sítí křivolakých uliček za účelem najít bar, kde by byl další muž a další zapomnění.

Takhle se svým životem nakládala několik měsíců. Majetek po rodičích nějakým zázrakem zdědila a nebyl zabaven, takže s penězi si starosti dělat nemusela.
Další bar a další muž. Viděla ho zatím jenom ze zadu, ale zdál se jí jako ten pravý pro její záměr. Pomalým strhaným krokem zamířila k barové stoličce vedle něj a zhroutila se na ní. Objednala si panáka něčeho opravdu ostrého a čekala, kdy se muž chytí do jejích sítí. Zatím to tak vždy fungovalo. Muž se po ní podívá, zjistí, že je krásná, ale vypadá smutně, objedná jí pár panáků, dostane z ní příběh a pak ruku v ruce odejdou společně k němu domů.
Cítila na sobě jeho upřený pohled. Pak uslyšela hluboký nádech a muž promluvil hlasem, který jí byl natolik povědomý, až ji zamrazilo.

,,Pansy?"
Pomalu se za hlasem otočila. Na židličce vedle ní seděl Draco Malfoy. Jak to, že si to neuvědomila dřív? Vždyť jeho plavé vlasy v šeru místnosti úplně zářily. Ale měl je jiné, kratší a taky nevypadal tak dobře, jako si ho pamatovala.

,,Co tady děláš?" podobná otázka položená stejným tónem jako vždy.
A ona už ani jinak nemůže. Znovu se zaplétá do cizích příběhů a vymýšlí si. Draco ji pozoruje, jeho oči však neukazují poblouznění a tak Pansy po chvíli, kdy se do příběhu zamotává a plní ho pouze prázdnými slovy, kterým ani sama nevěří, přestává.

,,Proč mi neřekneš pravdu?"

,,Protože to už prostě neumím," tohle byla pravdivá odpověď, oba dva si to uvědomují. Už dlouho neřekla nic, co by bylo tak jednoduché a přes to tak pravdivé.

Tak ji Draco vyzval, aby mu vyprávěla. Byla výborný vypravěč, mluvila se zápalem a mladý Malfoy díky ní mohl zapomenout na celý svůj život. Poslouchal její slova se zavřenýma očima, ona však chtěla vidět obdiv a donutila ho je otevřít. Čím déle vyprávěla, tím více se oba dva měnili. Jako by měla zvláštní sílu a moc měnit okolní svět, alespoň na chvíli, jenom díky slovům.
Ona měla to, co Draco potřeboval a on měl zase to, co potřebovala Pansy. Ten večer neodcházela z baru s cizím mužem, jehož jméno nepovažovala za nutné si pamatoval. Nechala se odvést od člověka, který mohl její bolest pochopit a který nechtěl, aby mluvila o sobě.

Ráno bylo jiné. Neutekla tak, jako vždy. Zůstala a vyprávěla mu pohádky. On jí poslouchal a vypadal při tom šťastně.
O své minulosti nemluvili, nepovažovali to za nutné, byla to uzavřená kapitola jejich života. A tak se Pansy rozhodla zůstat, dokud jí nedojdou příběhy a nebude čas jít je vyprávět zase o dům dál.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 4. května 2011 v 19:16 | Reagovat

Jsem u tebe zvyklá na určitou kvalitu, nikdy neklesneš pod ni a zároveň se málokdy dostaneš vysoko nad - ale tohle je jednoznačně tvoje nejlepší povídka. (Samozřejmě je to můj subjektivní názor, ale sakra, tohle mi vykoplo dech z plic.)
Jedním slovem - božské.
A teď si to přečtu znova.

2 chillychilly chillychilly | Web | 4. května 2011 v 20:30 | Reagovat

[1]: Ze začátku tvého komentáře jsem se obávala, co mi napíšeš...
Vážně si to myslíš? Čím to je, že mi lidé většinou napíšou, že tohle je to nejlepší co ode mě zatím četli u povídky, která mě osobně nepřijde až tak dobrá.
Děkuji moc, tohle jsem vůbec nečekala, psala jsem to nadopovaná coldrexem a ibáčema a já nevím čím ještě :D takže pro příště už jedině psát sjetá lékama proti rýmičce ;-)
Ještě jednou děkuji, tvůj komentář mě opravdu potěšil

3 paní archivová paní archivová | Web | 4. května 2011 v 21:37 | Reagovat

[2]: Uh-huh, ani mě nezkoušej štvát. Každý slovo mi bralo dech, každá další věta mě ponořovala do toho příběhu, do beznaděje a smutku a prázdnoty a zároveň posledních záchytných bodů. Navíc ten konec se perfektně hodil. Kdyby odešla, není to ono. Kdyby zůstala, je to snad ještě horší. Tomuhle bych dala označení "přesně vyvážená povídka". Mimochodem, musíš se sjíždět častěji :D Pouští to tvé múzy do éteru a to je jen dobře.

4 chillychilly chillychilly | Web | 4. května 2011 v 22:27 | Reagovat

[3]: Ty mi dneska děláš takovou radost, že to snad ani není možný. Je to přjemné si po stránkách a stránkách nudných skript přečíst něco tak pozitivního, opravdu ti hrozně moc děkuji

5 °Alex °Alex | Web | 5. května 2011 v 15:30 | Reagovat

Vieš, Lily a James už nie je môj odbor...

6 kami kami | Web | 5. května 2011 v 16:52 | Reagovat

Myslím, že túto poviedku môžem hodnotiť ako veľmi dobrú, ako povedala Miraella, ale sopm presvedčená, že ten zlý-Remus bude lepší. :-D A ja počkám. Ale toto bolo vskutku vydarené, klobúk dolu. Myslím, že ty si stvorená na tip poviedok v podobe nerozprávok, s príchuťou a vojnové zločiny. Jednoducho takéto veľké porcie, ktoré sú neustále jednohubkami s nejakou spojitosťou sú to pravé orechové. Máš svoj osobitý a výrazný štýl, ktorý neomrzí.

7 °Alex °Alex | Web | 5. května 2011 v 16:57 | Reagovat

Ďakujem :D :-) !

8 chillychilly chillychilly | Web | 5. května 2011 v 19:27 | Reagovat

[6]:Jé, děkuji, dneska (a Miraella včera) mi všichni děláte jenom radost. Vážně, mám na tváři takový ten přihlouplý úsměv. Teda, tohle mě vážně těší. Ta předposlední věta tvého komentáře mi připomněla, že jsem ještě nevečeřela :D
Vážně moc děkuji

9 °Alex °Alex | Web | 5. května 2011 v 20:39 | Reagovat

jaj, týmto si ma prekvapila :D. Som rada, že sa ti to tak páčilo :).

10 nel-ly nel-ly | Web | 7. května 2011 v 14:31 | Reagovat

Myslím, že tohle je asi to nejlepší, co jsem na těchle stránkách, kdy četla. Je to úplně jiné, než obvykle, krásně jiné - protože ty "obyčejné" povídky se rychle zapomenout a je to důkaz, že výborná povídka nemusí být dlouhá, dějově úchvatná, ale musí mít nápad a tohle bylo - páni :-D

Jen teda, i když rýpat u tohohle se mi strašně příčí, přečti si to ještě jednou ;-) hlavně ze začátku čárky (snad neurazím, já jsem ráda, když mě na to lidi upozorňují)

11 chillychilly chillychilly | Web | 7. května 2011 v 15:57 | Reagovat

[10]: Jejda, vážně moc děkuji, teda, divím se, že mi zrovna tohle většina lidí tolik chválí, vážně moc děkuji, to mě těší :)
No, u mě moc dlouhých věcí nenajdeš, takže tak :D
Ještě to prohlídnu, už jsem myslela, že když Miraella nemá připomínky k pravopisu, tak tam moc chyb není :) (ona si většinou všimne úplně všeho), určitě se neurazím, jsem ráda, že mě na to někdo upozorní

12 nel-ly nel-ly | 7. května 2011 v 17:25 | Reagovat

[11]:já si u ostatních vždycky všimnu každý blbost :D hlavně proto můžu dělat Doree betareadera, ale sama mám chyb jak nasráno... nebo mě to nijak netrkne, když mě to nebaví, nebo to není zas tak zajímavý, takže čtu rychle... O tomhle jsem musela přemýšlet a netušila, co teda bude dál, tak jsem četla pozorněji O:)

13 chillychilly chillychilly | Web | 7. května 2011 v 17:39 | Reagovat

[12]: Takže už vím, co pro mě od tebe bude největší pochvala, když mi najdeš chyby :D
Je pravda, že když mě něco zaujme, tak to čtu pozorněji. Na druhou stranu, občas mě zaujmou i ty chyby :)

14 nel-ly nel-ly | 7. května 2011 v 18:07 | Reagovat

[13]: zaujmou chyby? :D no... když vidim chybu v první větě, nějakou opravdu příšernost nebo třeba povídku Capslockem, tak mě to zaujme tak, že hned přepnu stránku /to samý u příšernýho vzhledu - a tady nejde o jednoduchost nebo že to někdo neumí/

15 chillychilly chillychilly | Web | 8. května 2011 v 1:18 | Reagovat

[14]: Tak jsem se to snažila opravit, ale chillychilly je už moc unavená a mžourá na monitor přes brejličky a téměř nic už nevidí, takže tam určitě miliarda chyb zůstala a další novou jsem tam udělala špatně použitou interpukncí (chybama se člověk učí, že? :-) )
Já nevím, většinou když je tam už opravdu hrozně moc chyb a ještě ke všemu je to tak geniální nápad jako třeba u Carol (tuším, že tak se ta slečna, kterou jsi oglosovala jmenovala), tak mě to prostě zaujme a musím to dočíst. Já se při tom bavím (určitě se i taková škodolibá duše najde u mě na stránkách, proti gustu...)
S designem to docela chápu, já sama jsem na tom hůř než většina desetiletých dětí, takže tak :D Ale je pravda, že i první dojem udělá hodně a rozhodne o tom, jestli si něco přečtu nebo ne (mě osobně odrazuje i nepřehlednost)

16 Sam Sam | E-mail | Web | 8. května 2011 v 20:55 | Reagovat

Ahojky musim souhlasit s ostatníma, tohle je jedna z nejlepších povídek. Taková životní hořkosladká moc pěkná :-) *thumbs up*

17 chillychilly chillychilly | Web | 9. května 2011 v 8:12 | Reagovat

[16]: děkuji moc, už se ani nepřekvapuji nad tím, že se všem tohle tolik líbí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama