Neškodný

3. června 2011 v 8:40 | chillychilly |  Povídky na přání
Takže konečně jsem se dostala k tomu, abych napsala povídku na přání pro Kami. Tímto se jí omlouvám, že musela tak dlouho čekat. A taky za to, že to nejspíše nebude tak úplně to, co si přála. Když mě se ten začátek psal tak lehce, tak jsem v tom prostě chtěla pokračovat. Ale jednou dopíšu i to, co jsem se zlým Remusem začala a zatím nedokončila (můžu prozradit, že tam je Remus a Draco). Musím říct, že je to asi to nejzvrhlejší, co jsem kdy napsala. Takže číst jen na vlastní nebezpečí. (Nejsem si s tím sama jistá, takže to berte mírně s rezervou)
Pár: Remus/Peter
Žánr: slash, non-con
Rating: 15+ (vážně netuším, co bych musela napsat, aby to bylo 18+, ale myslím, že tohle to není)
Upozornění: Ve větší či menší míře se zde vyskytuje zlý a zvrácený Remus, takže pokud jste Nel-ly nebo někdo podobný, právě jste na to byl upozorněn :)



,,Remusi, copak to nevidíš. Miluji tě!" křičela Tonksová a v očích měla slzy. Prošedivělý muž naproti ní zakroutil hlavou.

,,Jsem pro tebe příliš nebezpečný."

,,Nejsi nebezpečný. Nikdy by jsi nikomu nic neudělal, vím to!"

***

Za pár dní měl být úplněk. Úplně to cítil. Začínal se pomalu měnit, samozřejmě, že mu nerostla srst nebo se mu neproměňovaly zuby, ale měl chuť spíše na krvavější maso a hlavně, znovu cítil ten podivný pocit. Ačkoli se tomu bránil, jak nejlépe dovedl v myšlenkách se mu už ubránit nedokázal. Bál se jen, kdy se ho to zmocní naplno a on někomu něco udělá. Zmocňoval se ho děsivý chtíč.
Bohužel jeho představy nezahrnovala spousta svíček a jemného milovaní s překrásnou dívkou. Toužil po něčem divokém, nechutném, perverzním, plném bolesti a ponížení. A hlavně toužil po muži. Věděl, že homosexualita mezi zvířaty je naprosto běžná věc, ale nikdy se s touto svojí před a poúplňkovou stránkou plně nesmířil. Normálně ho opravdu přitahovaly dívky.

Nemohl v noci spát. Seděl na parapetu a sledoval měsíc. To, jak stále dorůstal mu nahánělo strach.
Zaslechl hlasitý výdech a mírné zalapání po dechu. Otočil se po zvuku k Siriusově posteli a do citlivého nosu ho praštil nezaměnitelný zápach. Evidentně nebyl sám, kdo nespal. Přitisknul se blíže ke stěně a sledoval mladého Blacka, jak si jde k umyvadlu umýt ruce potřísněné od bělavé tekutiny.
Snažil se nemyslet na to, jak se jeho kamarád před chvílí uspokojoval. Nechtěl myslet na to, jak vše probíhalo rychle a potichu, aby se mladík v závěru prohnul v kříži milostnou křečí a nechal své ruce smáčet horkou tekutinou.
Remus zatřepal hlavou, aby si tuhle představu vytěsnil z mysli. Byla však natolik vzrušující, že po chvíli musel napodobit svého přítele. Mohl jenom děkovat bohům, že se Sirius nikdy nedozví co si při své vlastní cestě za uspokojením představoval.

Další den byl pro vlkodlaka ještě horší než ten před tím. Kdykoli se na Siriuse podíval, nemohl se zbavit své touhy. Několikrát během dne si musel dojít na záchod ulevit. Jeho pudy byly ještě umocněny přicházejícím jarem. Takhle to bylo vždy a stejně jako každý rok i nyní očekával, kdy se neudrží a někoho, lidově řečeno, přefikne.
To zvíře v něm mu začínalo zatemňovat mozek a získávat nad ním nadvládu. Toužil po něčem opravdu ošklivém, odporném, něčem, co ho bude ve snech děsit a zároveň vzrušovat.
V představách se mu zjevil Snape. Představoval si, jak ho sváže a surově znásilní, jak mu bude drásat pokožku, až mu na ní zůstanou krvavé šrámy. Toužil po tom mu jeho našedlou kůži označkovat modrými skvrnkami. Chtěl vidět každý kousek toho odporného vyhublého těla. Hnusil se mu a to ho právě teď přitahovalo.

Děsilo ho, jak snadno ho představa nahého Snapea, se kterým může dělat, co chce, vzrušila. Znovu si musel odběhnout na záchod. Po kolikáté za dnešek už?
Před kabinkou se srazil s Peterem. Při srážce se otřel o spolužákovo tělo a jeho zbytnělá touha zareagovala. Ten kratičký okamžik mu stačil k tomu, aby zvíře naprosto ovládlo Remusův úsudek a chování. Popadnul Petera za ruku a smýknul s ním do kabinky. Měli zde překvapivě málo místa, ale to Remusovi ani v nejmenším nevadilo.

Petigrew se pokusil protestovat, byl však velmi rychle umlčen Silenciem. Vlk-Remus se ničím nezdržoval a setřepal si kalhoty po kolena, dál to nebylo potřeba. Donutil Petera kleknout a pak mu ho strčil do pusy. Peterovi vyhrkly slzy a k ničemu se neměl nebo snad netušil, co dělat. Remus musel chytnout spolužákovy vlasy a jeho hlavou pohybovat sem a tam. Nepřinášelo mu to však takový požitek, v jaký doufal.
S nechutným mlaskavým zvukem osvobodil Peterova ústa. Pak kamaráda otočil a opřel rukama o dvířka kabinky. S rukou na pásku jeho kalhot se zarazil. Na chvíli se pokusil přestat. Nechápal, proč to dělá a co ho k tomu vede. Pak ale zvíře znovu ovládlo Remusovu mysl a on se už ničím nezdržoval.

Sundal Peterovi kalhoty a pak mu nehty přejel po masitém zadku. Úplně slyšel, jak by jeho spolužák vykvinkul, kdyby mohl. Remuse to vzrušilo ještě více. Jeho zatmělým mozkem proletěla myšlenka, že by bylo velmi nepohodlné, kdyby nepoužil nějaké lubrikační kouzlo. Proto vyslovil potřebnou formuli a jal se Petera připravit.
Nejdříve dovnitř vstrčil pouze jeden prst, za okamžik k němu přidal další a pak ještě jeden. Chvíli s nimi uvnitř spolužákova těla kroutil a pak je vyndal. Opatrně svoji chloubu navedl k Peterově otvoru a přirazil. Ze začátku cítil odpor, ale ten po chvíli povolil a on se uvnitř jeho těla mohl pohybovat.
Naklonil se nad něj a skousnul kůžičku na krku. Pořádně stisknul až se pod ním Peter zachvěl bolestí. Teď už se Remus nemohl udržet a kousal, kam jen dosáhnul, tělo pod ním se zmítalo v bolestech a on na to nedbal, vzrušovalo ho o to to víc. Už se mu zdálo, že to nevydrží a tak se na chvíli přestal pohybovat. Chtěl si to co nejvíce vychutnat.
Pohlédl na sádelnaté tělo pod sebou a zachvěl se hnusem. Každičký kousíček kůže, kam dosáhnul byl pokrytý slinami a namodralými skvrnami. Co to proboha dělá? Vždyť je to odporné. Do krku se mu hnala žluč a on měl chuť zvracet. Nebyl však schopný to skončit, ačkoli tolik chtěl.
Znovu cítil, jak se mu před očima zatmívá a jak se ho zmocňuje zvířecí vášeň a choutky.
To největší vzrušení opadlo, stačilo se však trochu pohnout v Peterově těle a cítil, jak se mu znovu krev vrací přesně do těch míst, kde před chvílí byla.

Toužil po něčem víc, chtěl jít daleko za hranice. Chtěl vyzkoušet něco, co by nikdy jindy nezkusil. Štíhlými prsty obejmul Peterův krk a stisknul. Cítil, jak se mladík pod ním začal mrskat v nedostatku kyslíku. Slyšel jeho chrčivý dech. Zalévaly ho vlny slasti jen při pomyšlení, jak Peter bojuje o život. Jaký má strach a jak ho stravuje panika. Stisknul ještě víc. Cítil, že to jeho spolužák už dlouho nevydrží. Ještě chvilku vyčkával a když cítil, že tělo pod ním ochabuje, stisk povolil.
Slyšel Peterovo hlasité lapání po dechu a když už měl pocit, že ho nechal dostatečně vydýchat, vrazil mu do pusy ruličku toaletního papíru. Chlapec pod ním se začal dusit a probouzel se jeho dávivý reflex. Remus ho chytnul za vlasy barvy myší šedi a trhnul mu s hlavou dozadu. Peterovi se naskytnul pohled do pološílených jantarových očí. Tenhle pohled velmi dobře znal a děsil se ho.

Vlkodlak se chvíli opájel pocitem moci, nemohl odtrhnou oči od těch Peterových naplněných hrůzou a bolestí. Pak s jeho hlavou praštil o dveře záchodku až to zadunělo. Petera zachvátila příšerná bolest a ucítil, jak mu po čele stéká horká tekutina. Pak se prohnul bolestí znovu. Remus mu práve stisknul bradavku a zaryl do ní nehty.
Mladík pak stisknul i levou bradavku a obě začal přitahovat k sobě dozadu. Vzhledem k tomu, jak se pod ním Peter svíjel ho to muselo nehorázně bolet. Remusovo vzrušení se pohybovalo na tenké hranici únosnosti. Stačilo několik přírazů, aby dosáhnul vrcholu a nechal horkou tekutinu téci do Peterova zmučeného těla. Poté se na něj zhroutil a musel to celé vydýchávat.

Vytáhnul svoji povadlou chloubu z Peterova zadku a sednul si a záchod. Vložil si hlavu do dlaní a zavřel oči. Chtělo se mu brečet, křičet a zvracet. Bylo mu ze sebe samého špatně. Nesnášel se za to, že se neovládnul. Chtěl to všechno vrátit zpátky, ale nemohl. Vlk se kamsi ztratil a nechal zde Remuse napospas vlastním činnům.

,,Promiň," špitnul k Peterovi, který ležel na zemi jako hromádka neštěstí. Chtěl mu pomoci vstát, ale spolužák se od něho odtahoval. Proto otevřel dveře a překročil ho. Netušil, co bude dělat. Věděl jen, že právě za ním na podlaze v prachu a špíně leží jedno zničené přátelství.
***

,,Ne, Tonksová, promiň, já nejsem chlap pro tebe," opustil místnost a zanechal za sebou jednu v tuto chvíli velmi nešťastnou ženu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bromance Bromance | Web | 3. června 2011 v 14:07 | Reagovat

Uh, tohle bylo... působivý. Rozhodně jsi výstižně popsala Remusovi pocity, teda pokud tohle můžu posoudit. Je to celý tak snadno uvěřitelný, že mi z toho naskakuje husí kůže.
Takže jak jsem řekla - zapůsobilo to.

2 paní archivová paní archivová | Web | 3. června 2011 v 15:18 | Reagovat

U-uh.. bylo by mi Krysáka skoro líto - kdyby to nebyl Krysák :P Skvělý drasťák. Chvílemi mě mrazilo, chvíli jsem se odvracela, potom jsem se zase zažrala říkala jsem si, že jsem stejně hrozná jako Remus, když jsem se místy skutečně bavila. Mám k tomu jen jednu připomínku. Chtělo by to znovu přečíst a opravit pár drobných překlepů .)
Tohle budu vydýchávat ještě dlouho.. :D

3 chillychilly chillychilly | Web | 3. června 2011 v 17:42 | Reagovat

[1]: Ah, tak jsem před chvílí zjistila, že máš radši jemňoučký slash... :)
Děkuji

[2]: Líto? Petera? no, možná trochu....
Ok, přečtu, opravím, ale uf, teď se mi do toho nechce, jsem hrozně líná...
Vydýchávat? A co chudák Peter, ten to nikdy nevydýchal :)
Děkuji

4 Bromance Bromance | Web | 4. června 2011 v 9:40 | Reagovat

[3]: Je fakt, že asi ráda čtu jemnější slashe, ale rozhodně nepohrdnu PWPéčkama, kde je to dobře a neošoupaně popsaný, zkrátka když dobředu neuhodnu  postup :D. Tadyta povídka teda rozhodně patří mezi ty, které mě něčím oslovily :)

5 chillychilly chillychilly | Web | 4. června 2011 v 13:33 | Reagovat

[4]: Ještě jednou děkuji, jsem vážně ráda, že tě to oslovilo :)

6 kami kami | Web | 10. června 2011 v 9:36 | Reagovat

Chillychilly je jeden úžasný človiečik, ktorý mi číta myšlienky. Presne tak. Zvieracím pudom neporučíš, to oni nám chudáčika Remusa stavajú do pozície, v ktorej musí niekoho znásilniť a my im za to len ďakujeme. Kami teda určite. :-D
*-* žiarim šťastím pri spomienke Severusa. Občas je naozaj aj výrazná ošklivosť krásou.
Mám ale otázočku, prečo skloňujete Petra ako Petera? Mne ako Slovenke sa tam to jedno E zdá jednoducho navyše. Myslela som, že v tomto to máte rovnako ako my.
Fúha! Chillychilly sa nezdá, ale mám rada tieto naturalistické opisy. Je to reálne, žiadna rozprávka, surovosť sama.
Remus tu bol naozaj veľmi dobre vykreslený. Všetci tušíme, že je to nechutné, on vyzerá, že si to užíva a odrazu sa zase vráti späť. Úplne súhlasí s čitateľom ale potom opäť pokračuje. Myslím, že by som si ho dokázala predstaviť ako antihrdinu, rozpoleného medzi dvoma ja, ktoré so sebou nechcú súhlasiť. Určite si sa niečoho takéhoto veľmi dobre dotkla.
Ach jaj! Bodaj by si Tonksovú nikdy nebral. Myslím, že to je jeden z dvoch podrazov, ktorý Rowlingovej nikdy neodpustím.
Veľmi sa mi táto poviedka páčila.
(Myslím, že vďaka Nel-lynej jednorazovke bude to upozornenie už úplne zbytočné.)

7 chillychilly chillychilly | Web | 10. června 2011 v 14:25 | Reagovat

[6]: Nel-ly překvapila, jen co je prvda, ale mile překvapila :)
A já už jsem si říkala, že se ti moje jednorázovka nelíbila, tak jsem ráda, že jsem se mýlila (alespoň co jsem vyčetla ze tvého komentáře)
Já jsem teď začala znovu číst Vězně z azkabanu a tam je ten sladký hodný čokoládový Remus, takže mám z této povídky takový smášený pocit, prostě se mi najednou zdá, že by to v životě neudělal (je to složitá postava).
Já ho občas beru jako Petra a občas jako Petera, tady jsem asi brala zrovna to anglické jméno. Ani nevím, jak je to v překladu, ale asi to u nás bude Petr, no nic, možná, že to někdy přepíšu, ještě uvidím :D
Děkuji moc za tvůj obrovský komentář, ani nevíš, jak mě potěšil už jsem v něj ani nedoufala :)

8 kami kami | Web | 10. června 2011 v 14:37 | Reagovat

[7]: Páčila sa mi, len som si na ňu nenašla čas, doteraz. Ja si tak Remusa predstaviť dokážem, nik netvrdí, že nie je dobrý, že sa nesnaží zubami nechtami pomáhať, ale práve takým ľuďom to práveže nevychádza. Som rada, že ťa môj komentár potešil. :-)

9 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 21. června 2011 v 19:51 | Reagovat

[2]: Ježiši, proč musí můj mozek vždy papouškovat něco, co už tu je? Přesně takový názor na to mám i já! Zapůsobilo to ;D

[6]: A jaký je ten druhý podraz? Že Harry přežil, že zabili Severuse, nebo ještě hočico iné?

A jen tak mimochodem, až budeš mít napsanou tu povídku, naniž jsi tu upozorňovala, doufám, že ji sem rychle dáš! Ráda si ji přečtu ;D

10 chillychilly chillychilly | Web | 21. června 2011 v 20:14 | Reagovat

[9]: Já myslím, že druhý podraz je smrt Freda... Alespoň to mi vadí hodně, toho bych vážně nezabíjela.

Jsem ráda, že to zapůsobilo, měl to být pouhopouhý popis, žádná psychologie.
Momentálně vůbec ale vůbec nemám Remus náladu... takže to asi bude chvilku trvat. Právě jsme v pedofilní náladě ohledně Ciela z Kuroshitsuji a nedokážu se na nic jiného soustředit :-)

11 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 2. července 2012 v 16:49 | Reagovat

Sice takovéhle drasťárny a tak nejsou zrovna můj vkus, ale bylo to zajímavý! To jo! Taky by mi bylo líto Červa, ale to by to nesměl být on!!!! Ten malej, hnusnej, podrazájckej parchant!!!!!!!!!!!!
Jinak to bylo vážně na mě až moc surové... Ale zase já čtu často romantiku a tohla byla taková.... změna... Nemůžu říct vyloženě příjemná, protože mě to trochu děsilo, ale prostě změna no... Musím si jít přečíst nějaké další tvoje povídky, protože píšeš vážně pěkně! Už jsem na Generation of Marauders četla tvoji kapitolovku (No... Úplně se to tak nazvat nedá, protože to nenavazuje, ale dejme tomu, že jo...) S příchutí... a moc se mi to líbilo!!!!! Hlavně to s tou motorkou! Jsem se smála jako úplnej pošuk (A že jsem pošuk)!!!!!!
Okej.... Jsem odbočila.... A nějak se mi ten komentík protáhnul.... Tak já končím.
Takže tedy.... Pěknáááá povídečka, i když trochu.... Ne můj vkus....
Elis

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama