Vysoká hra

11. července 2011 v 10:54 | chillychilly |  Povídky na přání
Tak jsem to vzala hezky od konce a rozhodla se nejdříve splnit přání Miraelle , která chtěla pár Draco/Neville, po válce a aby to neskončilo happy endem. Sice jsem to pojala trošku podivně, ale doufám, že jí to neurazí a bude se alespoň trošku líbit. Dopředu upozorňuji že Neville a vlastně celá vítězná strana je tak trochu OOC.
Pár: Draco/Neville
Doba: Po válce
Žánr: preslash (ačkoli, no... posuďte sami), podivné náznaky romantiky



Draco Malfoy se s nechutí navléknul do blýskavého oblečku, který více odhaloval než skrýval, nandal si boty na platformě a s výrazem děsu se podíval na stolek před sebou.

,,Ukaž, pomůžu ti," nabídnul se muž, jehož stolek byl vedle a už vypadal připraveně. Popadnul do ruky labutěnku a pořádně nabral bílého pudru.

,,Máš moc pěknou pleť a tvářičku, budeš se líbit," Dracovi se v tu chvíli udělala nevolno, ,, trošku ti přidáme ještě té bílé. Tak, jsi sladký, úplně k sežrání," usmál se na něj. Draco se pokusil o to samé, ale jeho rty se zformovaly do děsivého úšklebku.

,,Ještě trochu růžové do tváře, vypadáš krásně nevině," pohledem klouzal po Dracově odhaleném těle. Mladý aristokrat se zachvěl a pokusil se být co nejméně nápadný. V duchu proklínal osud, který ho uvrhnul do tak ponižujícího postavení.
Za několik málo minut vystoupil na podium, kde měl tancovat. Ve chvíli, kdy se na něj začaly soustředit všechna světla a hlavně všechny dychtivé oči návštěvníků, pocítil silné nutkání utéct nebo se pozvracet. Potlačil svoji Malfoyovskou hrdost a dal se do vábivého tance. Když skončil a vydal se do zákulisí, přiběhl k němu nadšený majitel podniku, že takový zájem a tolik peněz za tanec úplného nováčka ještě nikdy nedostali. Draco netušil, jestli ho to má těšit a nebo děsit.

,,Jeden pán, velmi dobře zaplatil," spiklenecky na něj mrknul, ,, se s vámi chce vidět osobně."
S Dracem se zatočil svět, doufal jen, že někdo z kouzelníků nezavítá do mudlovského gay baru. Nezbývalo mu nic jiného, než svého zaměstnavatele následovat do salonku, kde už na ně čekal muž zabalený v černém plášti. Stál u okna a koukal se ven do temné noci.

,,Přišel jsem ti něco nabídnout," promluvil hlasem, který chtěl Draco slyšet snad ze všech nejmíň. Chtěl mu odseknout tak, jako ve škole, ale bolestně si uvědomil, že jeho postavení je momentálně o mnoho horší. Proto jen tiše stál a čekal. Muž se rozhovořil a Draco pociťoval čím dál tím větší nevolnost.

****


Nyní už dva roky bydlel Draco Malfoy společně se svým vysvoboditelem v jeho malém domku na kraji Londýna. Tu noc, kdy se dostal ze svým značně neutěšených poměrů do o něco méně horších avšak o něco více ponižujících, jak si vzápětí uvědomil, by nejraději úplně vymazal ze svého života. Nikdy na to neměl přistoupit, nikdy neměl svolit k tomu, že se stane majetkem Nevilla Longbottoma.
V pravdě, byl podveden. Souhlasil s tím, že se stane Nevillovým společníkem a v jeho mysli se rozjely představy trochu jiným směrem. Společník bylo slovo, které slýchal od malička a vždy to značilo kouzelníka, který spolupracoval s Dracovým otcem, proto mladý aristokrat ani na okamžik nezauvažoval nad něčím jiným a s klidným svědomím podepsal nejasnou smlouvu, která z něj v konečném důsledku udělala osobu se snad ještě horším postavením, než jaké má domácí skřítek. Draco Malfoy by tohle od nebelvíra Longbottomova kalibru nikdy nečekal.
Téměř každý týden se stával objektem sázek a byl potupně vystavován a předváděn jako nějaké exotické zvířátko, což ostatně v očích přihlížejících byl. Byl to přece syn Luciuse Malfoye, toho chlapa, co všechny ničil a když jemu už ublížit nemohli, chtěli si vybít zlost alespoň na jeho synovi. Neville však nikdy nikomu nedovolil, aby na Draca vztáhl ruku. Avšak urážky a oplzlé vtípky či příkazy plně toleroval a pokud se snad Draco pokusil vzdorovat, sám přikročil k vykonání trestu.
Díky tomu mu byl Draco zvláštním způsobem vděčný a i právě proto ho tolik nenáviděl.

,,Vezmi si tohle, " přinesl Dracovi do pokoje Neville černý společenský hábit, který vypadal, že je ušitý z té nejdražší látky. Draco byl rád, že ho zásobuje vždy kvalitním oblečením a nenutí ho oblékat se do něčeho, co by bylo možné považovat za potupu.

,,Dneska to bude opravdu vysoká hra, musíš na to být řádně oblečený. Budou padal ohromné sázky, zajímalo by mě, jestli jste také dřív na vašich večírcích té vaší smetánky měli něco takového. Ale ještě než si to oblečeš, pojď sem," poklepal na postel vedle sebe.

Draco poslušně odložil oblečení na opěradlo židle a přisednul si k Nevillovi. Věděl, co bude následovat. Jeho majitel mu odhrnul vlasy z obličeje a políbil ho. Jednu ruku nechal ve vlasech a druhou mu přejížděl po poklopci. Blonďák cítil, jak tvrdne. A ani se ničemu neměl chuť bránit.
Ačkoli měl zavřené oči, věděl, že Longbottomovi po obličeji pohrává úsměv. Nenáviděl ten úsměv a tak rád by ho smazal. Nehodil se k jeho vždy kulatému a dobráckému obličeji.
Muž se s ničím nezdržoval, prudce aristokrata otočil na záda a sundal mu kalhoty. Draco zatnul zuby jako to dělal celé dva roky a vyčkal, než vše skončilo. Nikdy by neřekl, že se ve školním fňukalovi a otloukánkovi bude schovávat takováhle stránka. A ani si nebyl jistý, jestli mu tohle všechno vadí tolik, kolik by mělo. Přišlo mu, že se občas těší na večer, až za ním Neville přijde a strávím s ním chvilku. Zároveň to považoval za okamžiky své největší potupy.

,,Obleč si to a pěkně se uprav, potřebuji, aby ti to dnes slušelo," řekl než odešel. Draco ještě chvíli ležel na posteli, pak však vykonal vše, co mu bylo nařízeno.

Přemístili se společně do místnosti plné nynější kouzelnické smetánky. Bylo zde několik kulatých stolů u kterých seděli a prohrávali své vydělané galeony. Nikdy nikdo nevyhrál, to už Draco stačil poznat. Když někomu příliš přálo štěstí, stačilo pár šikovných kouzel a v tu chvíli byl na mizině. Takhle to tady chodilo, uchlácholit, nadchnout a pak obrat o všechno.
Neville Draca odvedl do místnosti vedle, kde byla o něco málo početnější sešlost sedící pouze u jednoho stolu. Jejich oči zářily očekáváním. Draco je všechny do jednoho znal a přesně by mohl říct, co jim kdy jeho otec provedl, koho kdy nechal zkrachovat a komu kdy nepomohl z finančních obtíží, do kterých ho většinou sám dostal. Atmosféra byla přímo nasáklá nenávistí, která směřovala pouze do jednoho zářivého bodu v místnosti.
Muži zasedli ke stolu a hráli, hrálo se o nemalé částky a často i o domácí skřítky či majetek. Vzduch v místnosti byl cítil potem prohrávajících hráčů a čas od času se do něj dostaly výkřiky šťastlivců, kteří vyhráli. V této místnosti se nepodvádělo, už jen samo to, kdo zde byl, byl jeden velký podvod.

,,Je řada na tobě, nabízej," vybídl náměstek ministra kouzel Nevilla, aby přednesl svoji sázku. Ten tak učinil a všechny pohledy v místnosti se stočili k Dracovi, který se ze všech sil snažil zachovat chladný výraz, který je hoden Malfoye a nedat na sobě znát, jak moc je mu celá tahle situace proti srsti a důstojnosti. Měl pocit, že se mu všechno hroutí pod rukama, jak ho mohl Neville takhle podrazit.
Hra byla dlouhá a ke konci zuřivá, Draco její výsledek sledoval s očekáváním toho nejhoršího a ačkoli se Neville udržel až do samého závěru, stejně nevyhrál. Malfoy sledoval cestičky potu, které se vytvářely na Nevillově bledé kůži a viděl jeho vyděšený pohled když zjistil, že prohrál. V očích měl snad cosi, co by se dalo považovat na omluvu. Draco ho v tu chvíli ani nedokázal nenávidět, Neville vypadal snad ještě zoufaleji než on.
Stále ještě nevěřícího aristokrata si ten večer odváděl domů Harry Potter a hlavou už se mu honily různé nápady, jak nově nabytého majetku využít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 11. července 2011 v 15:55 | Reagovat

*úchylně a nadšeně olizuje monitor*
Zaprvé, ponížený Draco? Perfektní. Nadřazený Neville? Brilantní! Jejich vztah na neúplné nenávisti, ale i neúplné náklonnosti byl uvěřitelný a krásný, lepší než nesnáším/miluju/šukám, jemnější, náznakovější. Potty, ty šmejde, takhle mi obrat Nevíka o Dráčka. Ano, oficiálně (dobrá, už asi tak několik let, ale nyní to prohlašuji s větším důrazem) nesnesu Pottera! :D
Děkuju ti, žes mi tenhle trochu neobvyklý a zapeklitý pairing vyplnila ^^ Povedlo se ti to skvěle. *navrací se k olizování monitoru*

2 kami kami | Web | 11. července 2011 v 18:33 | Reagovat

Uááá! Som zásadne proti. Potter okamžite ho vráť! Ten koniec bol krutý. T-T Ale inak som poviedkou potešená.

3 chillychilly chillychilly | Web | 11. července 2011 v 18:37 | Reagovat

[1]: Jé, takovou nadšenou reakci jsem ani nečekala, bála jsem se, že mi bude vyčteno, jak moc jsou všichni OOC :)
Taky nesnáším Pottera, nejdřív jsem koketovala s myšlenkou, že si ho odvede Artur Weasley, přece jenom, ten Luciuse absolutně nesnášel, ale to už mi přišlo hodně mimo, takže nakonec to byl Potter.
Děkuji moc

[2]: Tak teď se alespoń může roztočit Drarry :D
Děkuji

4 lucrecia lucrecia | Web | 11. července 2011 v 19:13 | Reagovat

Chvílemi se mi zdál ten nápad celkem přehnaný a taky nijak nesouvisející s HP jen tam jsou prostě dosazeny postavy z knihy a toď vše. Ale na konci jsem musela uznat, že se mi to líbí takovy jaky to je. Jako kapitolovku bych to asi nečetla ale takhle je to perfektní. A hlavně skvěle napsany. A ten konec je úžasnej :D

5 chillychilly chillychilly | Web | 11. července 2011 v 19:20 | Reagovat

[4]: Tak ono to vlastně s HP jak ho známe ani moc společného nemá, pouze využívám postavy a dosazuji si je do příběhu. Ten začátek se ani neodehrává ve světě Harryho Pottera, ale v tom obyčejném, mudlovském.
Já bych to ani jako kapitolovku nenapsala :) ty už jsem dávno vzdala a tohle by se nedalo rozvést tak, aby to někoho bavilo, tím si jsem jistá
Tak to jsem ráda, že se konec líbil, je to maličkatý náběh na Drarry :D

6 paní archivová paní archivová | Web | 11. července 2011 v 23:38 | Reagovat

Hej, vždyť AU je ve fanfiction už dost běžné.. já dokonce vyhledávám povídky v alternative universe, protože to dává nový rozměr. (Ano, bla bla, Rowla nám dala tenhle svět, proto ho milujeme, však ano, ale ve ff si může každý dělat co chce a to je to skvělé! Proto, milá dítka, máme slash!)

7 Marcelka Marcelka | E-mail | Web | 13. července 2011 v 12:54 | Reagovat

Čaute hlasujte tady - www.HPtales.blog.cz o svou nejoblíbenější kapitolu z HP7. Sama jsem docela zvědavá která vyhraje.

8 Marcelka Marcelka | E-mail | Web | 13. července 2011 v 17:25 | Reagovat

čauky, na mém blogu sdružuje všechny HP povídkaře, tak pokud píšeš, tak se přidej :-D

9 nel-ly nel-ly | Web | 20. července 2011 v 11:52 | Reagovat

no, tak jsem se do toho nakonec pustila, i když se mi moc nechtělo... začátek mě moc nenadchl - takovéhle povídky už jsem četla, jak s Dracem (on k tomu tak nějak vybízí) nebo častěji s Hermionou, ale když v ložnici přišel na scénu Neville, cítila jsem správné nadšení pro věc

ale teda, co mu Potter provede? to by mě zajímalo, i když asi bude Draco často vzpomínat na Nevilla :(

btw. mě to ani jako AU moc nepřišlo, klidně se to mohlo stát, v naší době se HP taky odehrává a strana zejvně vyhrála správná... to mi spíš vadí takový ty narutové v naší době atd, to už jsou jen jména postav strčená někam, kam nepatří

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama