Je to už dávno, je to už let

15. listopadu 2011 v 20:28 | chillychilly |  Rýmované blbůstky
Mám nějakou divnou náladu, podivně melancholickou a podivně bezcitovou. Nechce se mi nic dělat a zároveň bych ráda něco dělala (ooooo, oxymoron). Cítím se podivně neklidná, zmatená a nešťastná. A možná i proto jsem napsala tohle. Je to depresivní, nerýmuje se to a jestli ano, tak opravdu nějak podivně a je to... divné. Psala jsem to chviličku, a kupodivu jsem nad tím nemusela přemýšlet, takže i proto to přidávám.
Jinak kdyby jste někdo znal nějaké veselé, náladu povzbuzující, písničky, byla bych mu vděčná za link.
Pár: je důležitý? Já nevím, snad Harry/Draco, snad Harry/Snape.... ale určitě je tam Potter, kdo jiný by mohl takhle depkařit? (odpověď chillychilly je nesprávná)



Dávno mé vzpomínky, dávno už vybledly,
dávno mé vzpomínky, dávno se ztratily,
dávno se ztratily, jak na louce motýly,
jak staré noviny, dávno už pobledly.

Nevím a nechci,
nechci tě znát,
nechci a nesmím,
nesmím mít rád.

Je to už dlouho, co jsem tě spatřil,
je to už dlouho, už spoustu let,
je to už dlouho, co jsi mi patřil,
vzpomínky na to, jak náš byl svět.

Nesmím tě milovat,
nesmím a nechci,
nechci se zraňovat,
je snad důležité, co chci?

Kolik let uteklo, od našeho setkání,
kolik let uteklo, jak je to dávno,
kolik let uteklo, od mého pokání,
v mém srdci však jsi, jsi tam nastálo.

Nesmím být s tebou,
nesmím být sebou,
nesmím jít k vám,
však nechci být sám.

Je to už dávno, však rád bych to vrátil,
je to už dávno, čas nezastavím,
je to už dávno, co svět můj převrátil,
květiny na hrob tvůj už jenom postavím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 16. listopadu 2011 v 0:26 | Reagovat

Pravda, že rýmy jsou drobounce volnější, a ne vše mi sedělo, ale cením si hlavně obsahu a ten se mi příjemně zažral pod kůži. (Hrozně moc si chci představit Snarry.) Potter, pravda, k němu se to emaření hodí. Poslední verš je obzvlášť pěkný :)

2 yaoistka4ever yaoistka4ever | 16. listopadu 2011 v 7:35 | Reagovat

No, mě se to líbí. Celé to tak do sebe nějak hezky zapadá., ale trochu mi u tohohle: "nechci se zraňovat,
je snad důležité, co chci?" vrzal druhý rým -.- Ale to je už jenom detail ;D

3 Bromance Bromance | Web | 16. listopadu 2011 v 15:37 | Reagovat

Nedokážu to pořádně vnímat, ale přesto se s tím sžívám (žeby taky oxymoron?). Navíc, poslední dobou je moje alter ego emař, takže se mi tahle básnička obvzlášť líbila.

4 chillychilly chillychilly | Web | 16. listopadu 2011 v 17:47 | Reagovat

[1]: Jak jsem říkala, nepřemýšlela jsem nad tím, rýmy prostě drhnou, ale kdy u mě nedrhly? :D
Já si taky si představuji Snarry

[2]: to bych nazvala volným veršem :P :)
děkuji

[3]: oooooo, oxymoron ovšem :)
já měla včera vážně divnou náladu, to zítřejší volno a dnešní budoucí kalba večer mi jí dost spravilo :)
děkuji

5 Piece Piece | Web | 16. listopadu 2011 v 22:37 | Reagovat

Vůbec mi nepřišlo, že by to nějak drhlo, má to příběh, má to kouzlo... musím říct, že ses mi přesně trefila do nálady :D Nejvíc se mi líbil třetí odstavec od začátku, tan je absolutně bez chybičky :D

PS: Harry/Draco, určitě :D Alespoň pro mě :D

6 chillychilly chillychilly | Web | 17. listopadu 2011 v 13:48 | Reagovat

[5]: A já jsem si říkala, aby vám zase nepřipomínal Olymipiky :D Jak náš byl svět :) Trefila do nálady? Taky taková pochmurná podzimní?
Já si spíš představuji Snarry, ale myslím, že i tenhle pár by to mohl být. Každopádně se shodneme, že ten depující emař je Harry, že? :)
Děkuji

7 Guenon Guenon | Web | 6. prosince 2011 v 20:31 | Reagovat

Představovala jsem si Remuse (se Siriusem, samozřejmě)... ach jo, zase jsem mimo. No nic.
Drarryho si odmítám představit, jelikož by to znamenalo, že Draco... však víš (nejsem schopná si to ani pomyslet, natož to napsat. Poslední povídku s ne-tak-živým Dracem jsem četla ve třinácti a stále se vzpamatovávám)
Snarry by ještě dával smysl - vlastně veliký. I tak smrt sedí.
Jinak, strašně z toho čiší emoce. Vážně. Celé to bylo hodně pochmurné, ale takovým tím krásným způsobem - jako by ta postava zažila něco, co za ten smutek stojí. To mám moc ráda, to se mě vždycky dotkne.
Skvělá práce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama